Ovšem z hlediska taxikáře je to k vzteku.
Pražští taxikáři chystají stávku a pravděpodobně i blokádu ulic, co jiného by taky dělali. Krnda s tím nezmůže nic, protože nemá pravomoce, o přirozené autoritě ani nemluvě. Jenom bude v Praze hustěji než jinde.
Ale to jsou ty plusy a mínusy jednadvacátého století. Mám sympatie pro taxikáře – jezdím vždycky se solidní firmou a věřte nevěřte, nikdy mě neošidili. Holt nevlezu k chlapovi se zlatým řetězem na krku s nápisem 99 Kč za kilometr na dveřích. Al onehdy jsem jel poprvé Uberem. Od vyslání impulzu z mobilu, ne zavolání – s nikým se nebavíte, uplynuly do příjezdu dvě minut a to jsem byl v Zadeli typu Hodkoviček. Domů na vesnici do Zvole to stálo dvě stě pade. S tím hodným slušným taxikářem od renomované firmy by mě to stálo třikrát víc.
Smutné konstatování, ale Juncker se nebaví s Moravcem ale s KoVym. A já pojedu příště zase Uberem.
Krnda se do té doby bude dusit ve vlastní šťávě, ale nějak je mi jí líto míň než taxikářů.
Co se Severní Koreou
Ono to zní opovážlivě, ale jak je to dlouho, co jsem tu v úvodnících varoval před útoky na Libyi? Řídil jsem se selským rozumem. Bohužel, státníkové se řídí náladou v jejich politických kruzích. Takže nyní hrozí pentagonálním zásahem proti tomu tlustému magorovi, obklopeného vyděšenými akolyty s notýsky a tužtičkami.
Selský rozum říká, že je třeba učinit dva kroky.
Krok první: jasně, jednoznačně a bezvýhradně stvrdit, že nikdo nemá žádný zájem na útok na Severní Koreu nebo na změnu jejího režimu a na spojení Severu a Jihu. Rozumný zájem na tom nemůže mít ani Jižní Korea. Eventuální spojení by snad mohl být úkol pro dvaadvacáté století, ale v historicky předvídatelné době je to vyloučené.
Krok druhý: jasně, jednoznačně a bezvýhradně stvrdit, že na vojenskou agresi z jeho strany bude následovat atomová odveta, tečka.
Na tom není ni amorálního, jak by se mohlo zdát. Na tomto principu stála celá takzvaná studená válka. Základem amerického postoje byla doktrína, že atomová odveta bude odpovědí i na konvenční útok ze strany Ruska. Ostatně, tuto doktrínu nikdo nezrušil, platí dodnes.
Jen by se měla explicitně vyjádřit i ve věci Severní Koree s jejím komunistickým magorem v čele.
Když přijedeme my, Gari s Norou se honí s Pepinkou a Pepík nabere tenisák, hodí, Fanánek utíká, sebere tenisák a přinese ho. Fanánka Gari s Norou nebaví a Gari s Norou kašlou na Fanánka i jeho tenisák.
Zvláštní úkaz. Byly doby, kdy se Fanánek s Norou honil a byly doby, kdy se snažil buzerovat Garinu. Teď – oboustranný nezájem. Zato zájem o tenisák. Že ho to baví, napadá mě vždycky, když to pozoruji. Ale hlavně že ho to baví. To je podstatné.