 |
Dalibor Dědek odešel z kandidátky Starostů. Nikde není psáno, že vy Starostové s Dědkem v čele dosáhli vysněných sedmi procent, nicméně je velmi pravděpodobné, že Starostové bez Dědka nedosáhnou a obávaných pěti procent, na hranici vstupu do poslanecké sněmovny.Dalibor Dědek je řazen do třídy miliardářů, jako Andrej Babiš. Rozdíl je ovšem v tom, že Dědek se svého úspěchu zasloužil takřka čítankovým způsobem – v našich poměrech je to odraz Billa Gatese, s tím, že Dědek měl méně snadný start a méně velkorysé prostředí k rozvoji než Gates. Podpora takového člověka byla pro Starosty obzvlášť významná poté, kdy krachnul projekt Třetí síly, tedy jejich spojení s lidovci. Ten projekt krachnul proto, že se Starostové pokusili vlézt do parlamentu jako Káča v čertově nůši, aby je tam lidovci dostali a nic viditelného pro zdar projektu neudělali. Jak to bylo s Dědkem nevíme, takže máme prostor ke spekulacím: spoléhali na to, že jim Dědek se svým věhlasem a penězi poslouží jako žebříček po něm vylezou nahoru a Dědek se nebude na nic ptát.
Ono teď bude hodně záležet na Daliboru Dědkovi samotném. Jeho krok je viditelný. Jde o to, jestli záměr vstoupit do politiky byl rozmyšlený a vnitřní a autentický, anebo zdali to byl rozmařilý nápad úspěšného podnikatele, jako že si koupí letadlo a zkusí, jestli ho to bude bavit. Nikdo není povinen být politikem a řídit letadlo nemusí bavit každého. Odstoupení není tudíž žádná ostuda a nikdo nemá právo na pana Dědka dělat dlouhé nosy. Nicméně, obecně vzato s ohledem na politickou bramboračku, která kolem nás je, by bylo dobré, kdyby se Dalibor Dědek přece jen k věci podstavil jinak než diskrétně. Je to významný a vpravdě úctyhodný muž. Dal Starostům důvěru a pak jim ji odepřel. Bylo by od něho férové, aby své motivy netajil. Spekuluje se o tom, že jde o jeho vztah k Babišově ANO. Podle těchto spekulací nesdílí jednoznačný odpor ke spolupráci. Dalo by se to pochopit. Ten mediálně oblíbený odpor ke spolupráci vede k tomu, že k 10 až 15 procentům nekompatibilním komunistům přibude 25 až 30 procent nekompatibilních anonistů. To dává dohromady 35 až 45 hlasů pro strany, s nimiž jaksi nikdo slušný nechce spolupracovat. To je díra v lodi tak hrozivá, že si to jaksi nikdo nechce připustit, v zápalu předepsaného hněvu proti oligarchovi. Rýsuje se vize ANO v koalici s Okamurou a komunisty. Ta může nastat a naskýtá se historická paralela Rapallské smlouvy z roku 1922. Tehdy byli ti oškliví v Evropě Německo poražené ve válce a sovětské Rusko. Nikdo s nimi nechtěl nic mít, takže se spojili a to spojení hodně přispělo k vzestupu Hitlera a k dalším událostem. Z naší nedávné minulosti byla Unie svobody zásadová, nešla do spolupráce se Zemanovými socdem a výsledkem byla opoziční smlouva, s následky dodnes citelnými.
Co to má společného s Dědkem? Možná že si tyhle konotace uvědomuje, ale měl by se k tomu vyjádřit otevřeně. Už kvůli pročištění vzduchu. Jiný efekt to mít nebude, pohyby ve vrcholných orgánech Starostů jsou mimo rozlišovací schopnost tomu, čemu se říká voličská veřejnost.
|
V Keltském parku v Břežaněch zaujal naši Gari podivný jev. Podivný? Jak se to vezme. Podstatou jevu byl pejsek, nerozeznal jsem, zdali krysařík nebo ratlík . byl to maličký černý hubený pejsánek. Na něm tedy krom rozměrů nebylo nic divného a Gari by ho jen pozdravila, Nora by zpovzdálí přihlížela a přiblížila by se až kdy by se byla přesvědčila, že pejsek Gari nezadávil. Podivnost tkvěla v tom, že se pejsek vezl na spodní polici dětského kočárku. Maminka tlačila, na ložné ploše se vezlo děťátko a pod ním si hověl pejsek na ploše určené k převozu miminkovských náležitostí, případně nákupu.
Tohle Gari velmi zaujalo a musel jsem jí důrazně poručit, aby přestala otravovat. Pejsek se veze! Úžasný nápad! Třeba by se Gari taky dokázala vézt. Ložná plocha, a na ní Gari.
Ta plocha by ale musela být aspoň dvě stě krát dvě stě metrů, aby se po ní dalo běhat.
|