Berme to jako projekt společného projektu (stát jako firma). Lidovci: máme své jisté, jsme partaj historií sahající do roku 1919, v programu máme podporu rodiny venkova, vzdělání. Je to klasická středová strana. Starostové: sympatické uskupení na regionální úrovni s viditelnými úspěchy volebními, ale hlavně pracovními. Rádi by své představy prosadili na celostátní úrovní skrze parlament, lépe pak vládní posty. Zkusili to přes TOP 09, ta ochabla, tak se s ní rozešli a přistoupili na nabídku lidovců.
Tu nabídku lze interpretovat takto: jsme zavedená strana. Ale ne všude máme stejnou pozici. Zkuste nám pomoci tam, kde jsme slabší a společně se staneme třetí sílou proti ANO a ČSSD. Jenže se ukázalo, že občané projekt nepochopili. Bodejť by pochopili, když v rádiu slyší, že poslanec Tenaten je za TOP 09 s podporou Starostů. Že Starosty přestali Topkaři zajímat a rozhodli se vsadit na lidovce, to vědí jen občané hodně pozorně sledující politické události, jako jsou čtenáři Neviditelného psa. Těch je cirka 40 tisíc denně. Ale voličů je řádově víc, mnohem víc.
Toto jsou kontury. Dva detaily: Jiří Čunek za lidovce svoji stranu opakovaně od podniku zrazoval. A z druhé strany Dana Drábová, veřejně známá a respektovaná a pozorně naslouchaná, varuje Starosty před hrátkami s celorepublikovou politikou a nabádá k soustředění do regionu.
Co bude dál? Rozhodnutí lidovců značně oslabilo nebezpečí propadu hlasů. Muselo by se stát hodně, aby neprošli přes pětiprocentní laťku. Nabídli Starostům participaci. Zachovali se orzumně.
Pokud se Starostové zachovají také rozumně, nabídku lidovců přijmou.
Takto prosté to je.
Investigativka v burkině
Na iDnesu vyslali neohroženou reportérku v originál muslimských burkinách na Mácháč. Oblékla se, vyrukovala na pláž a filmovali ji při tom. Na záběrech ji vidíme na břehu a ve vodě, za naprostého nezájmu okolí. Lidi se jí nevšímají. Nikdo na ni nečumí, natož aby ji atakoval, urážel, pronásledoval.
Pak ale je na iDnesu text neohrožené investigativky. Opakovaně píše: Všichni mě sledují, ale málokdo se mi podívá do očí. Dešifrováno: Nikdo si mě nevšímá. Dále sděluje: Vím, že se o mně lidé okolo baví, vadím jim. Ale nikdo se mi to do očí neodváží říct. Připadám si jako někdo, kdo tu nemá co dělat a nepatří sem.
Lidi se k ní chovali slušně, spíš lhostejně. Protože ale jde o angažovanou žurnalistiku, je třeba vyvolat dojem xenofobního znechucení. Ano, to je angažovaná žurnalistika. Angažovaná vůči ideologii, která je jediná správná, je vytvářena majiteli pravdy. Je třeba vyvolat dojem, že Češi jsou xenofobní pakáž.
Ještě že tam byla ta kamera. Ta zachytila neideologickou pravdu: lidem byla soudružka v burkině putna.
Ještě dodám: je pak divné, že lidi přestávají oficiálním médiím věřit? Tahle poplatná angažovaná a politicky zotročená žurnalistika je vražda velkých médií. Chtělo by to návrat ke kořenům, k žurnalistice slušné a nezaujaté.
Tak dohle dopadlo dobře. Dobře to dopadlo, když nám tehdy ještě Iriska vlezla do roury pod přejezdem strouhy u silnice. Bylo to v Rakousku, v horách, Iriska pobíhala kolem nás a šup, už byla v té rouře. Nic se nestalo, jak jsem už uvedl, vylezla ven, ovšem ta chvilka zděšení a bezradnosti nepatří k mým vzpomínkám, které si chlácholím v mysli.
Hlavně, že to dobře dopadlo v jednom i druhém případu, jakkoli jsou nesrovnatelné a o Irisce netřeba psát do novin. Stačí si jen povzdechnout, jaké že nápady se líhnou ve psích kotrbách! Někdy ještě pitomější, než v lidských, a že je co říct.