Úterý 17. 1. 2017,

• Turecký parlament v prvním čtení podpořil ústavní změny
• Izraelské osady podle Obamy ohrožují vznik palestinského státu
• Trump kritizoval Merkelovou, stojí o jadernou smlouvu s Ruskem
• Dvacítka studentů začala v Praze držet hladovku k pietě Palacha a Zajíce
• Účetní závěrka ministerstva spravedlnosti měla vážné chyby, zjistil NKÚ
• Ústecký kraj žádá po státu zajištění stálé letecké záchranné služby
• Vláda schválila akční plán, jak připravit Česko na změnu klimatu
• Janoušek nemá nárok na obnovu procesu, potvrdil vrchní soud
• Počasí v Praze: oblačno, 0°C Plán na změnu klimatu
  Klima se v naší zemi mění čtyřikrát do roka a jmenuje se to jaro, léto, podzim a zima. Naučili jsme se na to reagovat a náš životní styl se v průběhu roku mění. Jelikož jsme území na maličkém kousku povrchu koule řítící se vesmírem, musíme počítat s tím, že budeme ovlivněni i zvenčí, například proměnlivou sluneční aktivitou. Grónsko se jmenuje Zelená země, protože před půl tisíciletím byla zelená. Zimy, které pamatuji z dětství, mi připadají studenější než ty aktuální, ale to je subjektivní pocit, statistiky meteorologů dávají věrohodnější data.

  Vláda teď stanovila cosi jako strategii v období klimatických změn. Okamžitě zareagovalo hnutí Duha, samozřejmě proti vládní strategii vystartovalo. Další nátlakové organizace jistě nezůstanou pozadu. V konceptu těchto spolků je stát cosi, co poskytuje peníze coby výběrčí daní. Jinak by neměl do ničeho mluvit, naopak, měl by nechat řízení veřejných věcí na tom, čemu se říká občanská společnost. To jsou ty spolky, které pobírají veřejné peníze, nemají žádnou zodpovědnost, jejich kontrola je minimální a efekt je převážně destruktivní.

  Takže Duha po pětiminutovém prostudování vládní koncepce už ví, že musí být proti. Získala tím náskok proti jiným absorbentům veřejných peněz, ti budou proti až v druhé vlně a jistě je to bude mrzet, že mají menší nátlakový potenciál, aby napříště získaly větší příděl veřejných peněz.

  K tomu oteplování. Vládní návrh má jistě rozumný expertní podklad. Necítím ani stín kompetence k posuzování, nicméně jen to jediné podotknu. Co jsem na světě, a je to už sedm desítek let, slýchám nářky nad skladbou našich lesů. I hluboce za totalitního režimu se bědovalo nad smrkovými monokulturami a horovalo se pro smíšené lesy. Ty jsem zaznamenal v severních Čechách v rámci revitalizačních procesů při těžbě uhlí – tam to funguje pozoruhodně , a je to předmět útoků ekologistických aktivistů, protože se jim tento úspěch nehodí do krámu. Tím hůř, že byl založen už za totalitního režimu…
  A co jsem na světě, horovalo se ve prospěch zadržování vody v krajině. I to je součást aktuálního projektu, byla to součást všech předchozích projektů.
  Co dodat? Třeba to tentokrát vyjde. I když je Duha proti.

  Ženská otázka V neděli jsme byli s Ljubou na umělecké výstavě. Kasa, při ní šatna. Svlékáme kabáty. Ochotná šatnářka. Ochotná a pečlivá. Má na štendru ramínka, na každém ramínku číslo přichycené kolíčkem. Sejme kolíček, uchopí číslo, podá kunčoftovi, převezme kabát, uloží do almara, funguje to skvěle. Kabáty uloženy, lístek převezme Ljuba, jelikož je tu důvodné podezření, že bych ho ztratil. Projdeme výstavu a umělecky nasyceno se vracíme do šatky. A kdepak je ten lístek od šatny? “Kde máš ten lístek?“ praví Ljuba. Bráním se, že si ho někam schovala ona. „Určitě ho nemáš ty?“ Nemám. Následuje pátrání, lístek objeven v kabelce a předán šatnářce. Ta pode čísla nalezne kabáty, předá a hledá ten primární kolíček. Načež upře oči na mne: „Nemáte ho vy?“ Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz -->