Pátek 16. 12. 2016,

• Obama pohrozil Rusům odplatou za hackerské útoky
• EU chce posílit spolupráci v obraně a zvýšit na ni výdaje
• Evakuace z Aleppa je kvůli islamistům z Al-Káidy zastavená
• Trestně stíhaní straníci by neměli zastávat funkce, říká Sobotka
• Kvůli EET je ohroženo na 1500 živností, tvrdí sdružení samospráv
• Odboráře na poště příslib peněz od státu od stávky neodvrátil
• Colloredo-Mannsfeld uspěl u ES ve sporu o mobiliář Opočna
• Ve 101 letech zemřel válečný veterán a bývalý pilot Gablech
• Počasí v Praze: zataženo, 4 °C Hozená rukavice
  První krok k volební strategii sociální demokracie je jasný: všichni dostanou přidáno a zvláště pak se přidá důchodcům, protože jich je hodně a mají volební právo. Ale co dál? Není zřejmé, zda jde o osobní iniciativu Milana Chovance, anebo zda ho vedení oranžových pověřilo hodit Hradu rukavici: jestliže Zeman nepřestane podporovat Babiše, pak sociální demokracie odpoví zdrcujícím protiúderem: podpoří někoho jiného.

  Vztah k Zemanovi, to je bludný kořen, o který sociální demokracie klopýtá už tradičně. Zeman je člověk, který od svých kabaretiérských dob dokázal na sebe svou rétorikou upoutat pozornost té části veřejnosti, která kouká na televizi a hltá televizní seriály. Ano, není to kavárna, je to velká část publika. Vyzvedl stranu z prachu, když se jí ujal, protože ukázal, že komunistická minulost není nesmytelný cejch, a koncept demokratické sociální demokracie západního střihu hodil do koše. Když pak po skandálním spolčení s Václavem Klausem v opoziční smlouvě ztratil kredit, ze strany odešel a snažil se jí škodit, jak jen to šlo, a dělá to dodnes.

  Jenže pořád má takovou popularitu, o jaké se Bohuslavu Sobotkovi může jen zdát.
  Je to tedy zoufalá situace pro sociální demokracii. Snaží se teď hlasitěji oslovit zaměstnance a důchodce, jenže ti moc k volbám nechodí. Rádi by oslovili mladé lidi a přirozené sympatizanty levice, ale to jaksi nedovede. Dobrá by byla podpora populárního prezidenta. Jak ji ale získat?
  Chovanec zvolil ultimátum. Je to zřetelně špatný nápad.

  Když jsou pejskové pryč Pejsky má půjčené do zítřka Anna Marie. Není to nic osudového. Prostě, pejskové jsou pryč. Seděli jsme večer u krbu a co chvíli mi oči sklouzly na psí křesílka. Byla prázdná. Pokaždé jsem se lekl. Pak později, šli jsme spát. V pelechu se nechoulily postavičky, psí deky ležely splihle, žádná hnáta nevyčuhovala. Ráno nikdo neskáče kolem postele, nikdo se neraduje, že se půjde ven. Dům je najednou prázdný. Až k nevíře, jak ho dovedou zaplnit dvě osoby s tak nepatrným tělesným objemem. A to jsou domy, kde NIKDY není žádný pes. Tohle nedovedu pochopit. Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz -->