Pondělí 5. 12. 2016,

• Italové hlasovali v referendu o ústavních reformách
• Rakušané volili prezidenta, zvítězil levicový Van der Bellen
• Kuba pohřbila Castra, obřadu se zúčastnila jen rodina a přátelé
• Trump opět varoval podniky před stěhováním výroby do ciziny
• Náčelník genštábu Bečvář navštívil české vojáky v Kábulu
• Na Václavském náměstí demonstrovaly stovky lidí proti EET
• Policie obvinila souzeného Zadeha z ovlivňování svědka
• Ve věku 69 let zemřel rockový kytarista Radim Hladík
• Počasí v Praze: jasno, nejvíc 2 °C V Rakousku vyhrál extremista Van der Bellen
  Jde o politika, který slíbil, že konkurenční politickou stranu coby prezident nepustí do vlády, i kdyby vyhrála volby, může být lepší indicie na extremismus přinejmenším v myšlení a úmyslech? V rakouských opakovaných prezidentských volbách tedy vyhrál tento muž oproti Norbertu Hoferovi. Vyhrál podruhé, s náskokem přesvědčivějším a Hofer mu k vítězství pogratuloval ještě dřív, než byly známy výsledky oficiální.

  Nynějším evropským předákům se ulevilo a výmluvně vítězi gratulovali. Jde podle nich o vítězství rozumu proti populismu, z čehož je zřejmé, že si žádné poučení nevzali, žádná sebereflexe neproběhla a oni jsou nadále přesvědčeni o své skvělosti a dějinném poslání. Nestalo se tedy v Rakousku nic, co by mohlo uspíšit to, čemu se eufemisticky říká reforma unijních orgánů. V praxi to ovšem musí být zahájeno odchodem lidí kteří současný marasmus zavinili a změnou konceptu celého evropského společenství, které se pod jejich vedením sune to temnoty nevýkonnosti a bezvýznamnosti.

  Ještě ale je třeba podotknout, že Rakousko předvedlo úctyhodnou ukázku politické noblesy. Ústavní soud uznal nesrovnalosti a nařídil opakování voleb. Už to zaslouží obdiv a uznání. Následovalo sice komické intermezzo s nelepícími obálkami, ale pak se konaly řádné volby a poražený, opět noblesně, vítězi blahopřál. Tak to má být, tak je to správné, řečeno slovy klasikovými.

  Van der Bellenova zkouška ovšem nastane po rakouských parlamentních volbách. Pak se ukáže, zda je to demokratický politik, anebo opravdu extremista – jak by naznačovaly jeho sliby zachovat se antisystémově v případě volebního úspěchu Svobodných.

  Strýc Podger jde do kina Už dlouho jsem tu neměl žádnou podgerovskou historku – Podger, to je postava z klasiky, z Jerome Klapka Jerome, strýc Podger, mistr zmatku. Přitom jsem to měl naplánováno, že sám Mossad by to nenaplánoval líp. Situace: Ljuba večer hrála, já měl dva zástoje ve městě: musel jsem odevzdat do Portheimky na výstavu Múzy dětem fotku Ljuby (ne že by a ní byla vyfocená, ale že ji vyfotila ona) v 15.30. Měl jsme půl hodiny na přejezd k mistru Kociánovi, který bude pro Albatros dělat digest – comics Vernova románu Cesta kolem světa za 80 dní podle mého scénáře. Dojezd: 16.00, odhad jednání 30 minut, vše jasno dopředu, zbývá doladit detaily. Koupil jsem si do kina přes internet lístky do Cinema City na Příchozí, to je ten film o Jinoplanetnících, co přiletí na Zemi. Jednání u pana Kociána skončilo dle předpokladu, jediný zádrhel – zapomněl jsem si brejle, voláno Kociánovi, on sjel s brejlemi ze třetího patra zhruba ve stejnou dobu, co jsem se stačil vrátit od auta ke dveřím domu. Klaplo to dokonale. Nastavil jsem si GPS Wase na Nový Smíchov, bylo jasné, že přijedu o 3 minuty před začátkem představení všechno stihnu. Projel jsem podvečerní Prahou bez problému, poslední červený semafor mě dělil od Nového Smíchova a to byla ta chvíle, kdy jsem si uvědomil, že jsem si po internetu koupil lístek do Cinema City Zličín. Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz -->