Víkend 26.-27. 11. 2016
,Přitom bezpečnostní výzvy tu jsou zřetelné, ani ne tak ze strany Ruska – to je v podstatě drženo na stejné uzdě, jako bylo za uplynulé půlstoletí, totiž na uzdě atomového patu, na uzdě hrozby atomové odvety. Tu nikdo neodvolal, ta tady pořád je a bude nadále, ať už Putin naveze do oblasti Kaliningradu pětkrát víc raket než jich tam má. Hlavní výzva je momentálně z Turecka, bohužel členského státu NATO, které se zvolna proměňuje v teokratický totalitní stát. Odtud jde reálná hrozba, že novodobý sultán použije imigrační vlnu jako masovou zbraň. Výzva prezidenta Zemana k opevnění hranice je tudíž zcela namístě, zatímco ušlechtilé deklarace skončí přesně tam, kde skončily všechny neméně ušlechtilé deklarace, sepsané v minulosti. Je šílené a absurdní, že takový ekonomický kolos jako je Evropa se plazí po břiše před někdejším „nemocným mužem na Bosporu“, který se v průběhu posledních desetiletí pěkně vzpamatoval, především součinností s Evropou, ale teď dělá všechno proto, aby znovu onemocněl.
Jak je to s tlapkou
Tlapka se Garince nezlepšila, dopoledne jsem ji tedy vzal na veterinu. Chovala se způsobně, nedělala žádné scény, i piškot si vzala a zdravila se jako mladá dám se všemi pejsky. Paní doktorka jí tlapku ohledala. Má něco s prstíkem, odpovídá to našemu palci, řeknu laicky, tedy je to prstík blíže k ose těla. Má ho oteklý, dostali jsme prášky a máme pozorovat, zdali se neukáže nějaké hnisání. Garča tedy pajdá o třech, ale zájem o svět má nezměněný. Pustila by se i do delších putování. Uvidíme, jak prášky zaberou. Jsou to řádné prášky, veliké, nikoli tedy homeopatika. Dodatek z pátku večera:
|