Pátek 18. 11. 11. 2016,

• Merkelová jednala s Obamou o zahraniční politice i o Trumpovi
• Slovenští politici se sešli se studenty a vzpomínali na rok 1989
• V Turecku zadrželi dva Čechy, prý bojovali za milice YPG v Sýrii
• Státy EU a europarlament dohodly podobu rozpočtu EU na příští rok
• Česko si připomnělo 17. listopad, v Praze se konaly desítky akcí
• ANO nechce trest za hanobení prezidenta, část poslanců asi ustoupí
• Budějovicemi v noci otřásly dva výbuchy, viníky našla policie v baru
• V Praze pokřtili knihu vzpomínek na prezidenta Náš Václav Havel
• Počasí v Praze: skoro jasno, 12°C 17. listopad pro každého
  Není to svátek ledajaký. Nedávno jsme sledovali události kolem 28. října. Včera odpoledne jsme si o 28. říjnu doma povídali. Shodli jsme se, že je to svátek významný, jistě úctyhodný, nicméně jsme se shodli, že je nám jaksi akademicky vzdálený. Zato 17. listopad znamenal zásadní převrat v našich životech a jak jednou moje žena hezky řekla, máme tu výhodu oproti dnešní mladé generaci, že si nikdy nepřestaneme té změny vážit. Myslel jsem na to, když jsem procházel Národní třídou. Na ten den bylo jen v Praze ohlášeno na třicet všelijakých akcí politického charakteru. Na Národní se ale především slavilo. Mimoděk jsem zaslechl, jak jeden pán vyprávěl svému chlapečkovi, kdo byl Václav Havel a co se vlastně tady na Národní stalo. Chlapeček z toho asi moc moudrý nebyl, ale třeba si něco odnese. Bylo to tam hodně rodinné, příjemné, sváteční a dobře, že tak. Jistě padne hodně slov o rozdělené společnosti. Když něco je, rád si kladu otázku, jaké by to bylo, kdyby to nebylo. Představme si, že by ten 17. listopad nebyl laděný v třiceti tónech, ale jenom v jednom. Nebylo by to trochu pitomé?

  Houdini Ljuba byla v práci, já taky, tedy se svou Dílnou na Národní na oslavách 17. listopadu. Večer jsem se vrátil – a co nevidím, Nora mě vítá u dveří do předsíně. Kterak to? Zavíráme je v patře takovou věcí z IKEA, je to původně kvůli batolatům, aby nespadla ze schodů, my to aplikujeme na pejsky. Při odchodu to instalujeme v patře, aby holky byly nahoře a nešeredily po baráku. Nedávno se stalo, že byly obě dole, ale to byl důsledek opomenutí. Takže nové opomenutí? To mi táhlo hlavou, zatímco jsem se zouval. Za chvilku byla za dveřmi i Gari. Šel jsem se tedy podívat a vidím – žádné opomenutí. Potvory se naučily tu branku otevírat. Jsou to samoučící mechanismy. Musím vymyslet nějaký zámek a uvidíme, za jak dlouho ho překonají. Bedřich Engels je autor spisku Podíl práce na polidštění opice. Já napíšu Podíl útěků na polidštění psa.