Víkend 5.-6. 11. 2016
,Ono se zdá, že se z těch voleb všichni zblázníme. Teď už je jasné, že se nebude dělat nic, než volební kampaň. Těžko si představit, že by koaliční partneři spolu nějak rozumně komunikovali. Každý krok, každé slovo, každé gesto, vše je směřováno k volbám.
Zatím ovšem nejvíc bodují dva muži, Babiš a Zeman. Oni totiž oba, jeden jako druhý, vsadili na kartu „my jsme proti zavedeným pořádkům“. Jsme proti establishmentu. Establishment je na tapetě, proti němu jede v Americe Trump a z Čech mu přeje Zeman – mimochodem, jaká asi bude jeho pozice, když to vyhraje Hillary Clinton? No, ono je to jedno, americký velvyslanec na Hrad tak jako tak nesmí, vodka se pije na ambasádě ruské.
Není to úplně originální metoda, úspěšně ji provozoval například předseda Mao Ce tung. Zeman se veze na vlně nevraživosti proti každému, kdo je v podezření že pije kafe a Babiš se tváří jako opozice uvnitř vládní koalice.
Proti tomu se těžko něco dělá. Sobotkův týmbylding je metoda zajímavá, výsledek je nevyzpytatelný. Hlas lidu zatím volá „vyhoďte Dienstbiera“, ale to je hlas lidu internetového, který si přeje Czexit a je v opozici vůči čemukoli a vůči každému. Sobotka se každopádně vydal na velmi tenký led. Někoho vyhodit musí, jinak by vypadal už úplně jako šašek. Obměna týmu, to je vážné slovo a vzhledem k výsledkům má to slovo své oprávnění. Takže vyhazov bude. Čí?
Kdyby ale se vyskytl ten chlapeček, co řekl císaři v jeho nových šatech že je nahý, asi by prostořece zvolal: „Bohouši, když chceš tu změnu, neměl bys abdikovat?“
To by panečku byl týmbylding!
Zpátky ke kamnům
Gari se nikdy nehrnula ráno ven. Nora ano, ta vyběhne a udělá, co je třeba, však se to pozná podle fleků na trávníku. Gari je decentní. Ta jen opatrně vykráčí a zase zakráčí a když se chce vyčůrt, tak kupodivu (skoro) vždycky na cestičce vydlážděné žulovými kostičkami. Ale teď, co se ochladilo, jenom vystrčí čumák.
|