Víkend 15.-16. 10. 2016
,Z neúčasti nelze soudit na smysl senátu. Jako ústavní pojistka senát smysl má a mezi dnes zvolenými lidmi jsou vysoce hodnotní lidé. Na legitimitě jejich zvolení malá účast nic nemění. Kdybychom si představili účast pod pokutou nucenou, velmi snadno si také představíme, jak bizarní figury by se do senátu mohly dostat. Možná že by i na Járu Cimrmana došlo a to by ještě nebylo to nejhorší, co by nás mohlo potkat. K volbám přišli ti, kteří přišli a z jejich vůle se odvíjí složení třetiny senátu pro příštích šest let. Všechno ostatní jsou jen řeči.
Signal festival
Ono to s politikou přímo nesouvisí a tyto glosy jsou pro politiku vyhrazené. Opřu se tedy o tezi, že s politikou nějak souvisí všechno, protože když jdou věci veřejné špatně, je pak špatné v podstatě všechno.
V Praze začal ve čtvrtek Signal festival, tedy pouliční interaktivní výstava světelných instalací. Koná se každý rok, trvá čtyři dny, tedy až do neděle. Taktéž ve čtvrtek zahájil v Praze Czech Photo Centre, v Butovicích, na dohod kamenem od stanice metra.
Začnu tím Photo Centre. V Praze je několik institucí vyhrazených fotografii, toto umělecké odvětví rozhodně není otloukánek. Nicméně s velkorysostí Czech Photo Centre se dají stávající instituce těžko srovnávat. Doslova ohromná výstavní síň, momentálně je tam výstava reportážních fotografií Questions Without Answers americké VII Photo Agency, je tam společenské centrum, je tam archiv a běží tam program včetně programů výukových a společenských. Když jsem to viděl, uvědomil jsem si, co bych si asi říkal dejme tomu před deseti, neřkuli dvaceti lety, kdybych něco podobného viděl v Berlíně nebo Paříži: na tohle bychom se u nás nezmotali. Jděte se tam aspoň podívat.
No a ten Signal festival je skvělý mimo jiné proto, že dostane lidi na ulici. Ona je ta Praha ještě pořád hodně zalezlá ke kamnům a televizi. Ve dnech Signal festivalu centrem putují davy od atrakce k atrakci. Lidé se baví, ve vzduchu voní svařáček. Po blbé náladě ani stopy.
A to je to hlavní politikum: nemít blbou náladu.
Pomocník Garinka
Vítr hodně fouká a tak jsme se s Ljubou rozhodli, že trochu zklidníme bambusový hájek u našeho altánku. Před časem jsme si koupili svazek sisalového provazu. Čekal na svou příležitost v garáži. Ta nastala právě teď: vázat bambusy sisalovým provazem je vysloveně stylové. Nora se provazu poněkud bála. Nejvíc se Nora bojí skládacího metru a možná měla pocit, že sisalový provaz je něco jako pásmo bez číslíček. Gari se nebojí ničeho. Vtrhla do bambusového háje v okamžiku vrcholení rozmotávacího procesu. V překvapivě krátké chvíli ho zvrátila do procesu zamotávacího. Zdálo se ze nemá čtyři, ale šest nohou jako ta potvora z benzínových pump Agip a všechny ty nohy byly propletené sisalovým provazem. Vše skončilo zdárně. Bambusy omotány, provaz připevněn k nosnému sloupku altánku. Pejskové leží na pelechu. Už mají po večeři a podřimují. Gari spokojeně, protože pomáhala. Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz |