Pátek 30.9. 2016,

• Evropská komise žaluje Německo kvůli mýtnému pro osobní auta
• Členové OPEC překvapivě snížili objem těžby ropy, ta začala zdražovat
• Nebýt Maďarska, Evropa by byla mrtvá, kritizoval Evropskou komisi Orbán
• Palestinský prezident Abbás dostal povolení přijet na pohřeb Šimona Perese
• Rozhodnutí ERÚ nepočítá s podporou většiny obnovitelných zdrojů
• Soud zrušil pokutu pro žalobce za zveřejnění platů zaměstnanců
• Z čáslavské základny odletělo pět gripenů na islandskou misi
• ČNB neukončí své intervence dřív než v roce 2016
• Počasí v Praze: jasno, 25°C Sobotka úkoluje Mayovou
  Titulek hodně zlehčuje celou tu věc. Premiér Sobotka se obrátil na britskou premiérku Mayovou a požádal ji, aby ho informovala o opatřeních, jež britská vláda učiní, aby ustaly útoky proti cizincům v Británii usazených. Není to jen předvolební natřásání, s podobným úkolníčkem se na Mayovou obrátili Poláci. Případy lynče jsou alarmující a nepochybně zcela odsouzeníhodné.

  Pokud jde o lynč českého občana, Britové udělali, co mohli, zločince dopadli a teď bude záležet na soudu, jak s případem naloží. To šlo rychle. Otázkou ale je, co může Mayová, respektive celá britská vláda udělat pro to, aby se nálada v zemi změnila.

  Je zřejmé, že pojem veřejnost změnil obsah. Veřejnost, tedy navenek se projevující vrstva obyvatelstva (lepší definice jistě existuje, ale nenapadá mě), je dnes rozbitá na ostře vyhraněné názorové skupiny semknuté kolem idejí sdílených sociálními sítěmi. Britové jako takoví se jistě nezměnili, nepřestali být rozumnými, snášenlivými, soudnými lidmi se smyslem pro fair play a z něho plynoucím instinktem pro demokracii. Ale vytvořily se mezi nimi skupiny a celé vrstvy lidí netolerantních – totéž se samozřejmě děje u nás a všude kolem nás. Tak se stalo, že Británie hlasovala pro odchod z Evropské unie. To byl akt nikoli rozumný, ale čistě citový. Je jasné, že to má následky a bohužel lynč našeho spoluobčana patří mezi ně.

  Premiér Sobotka se zachoval správně, když dal najevo krajní odpor a žádá záruky, aby se věc neopakovala. Otázka je, co může – jak řečeno – britská vláda dělat. Hlas rozumu zněl dostatečně dlouho a silně, a přesto větší část voličů hlasovala pro brexit.

  Na vině jsou vášně a proti nim se těžko navrhují opatření. Primární by měla být analýza příčin. Ty, jak se zdá, jsou v přílišném a vynuceném tempu integračního procesu. Nelze jen tak naservírovat ideu evropského národu, a určitě ne Britům, kteří svoji identitu udrželi v moderních dobách vůči Španělům, Francouzům i Němcům.

  Při jednání unie s Británií Brusel málo bral v úvahu britské požadavky. Utrpěl pak Pyrrhovo vítězství a brexit byl tou zaplacenou cenou. Viníci se tváří, že se nic nestalo, a naprosto nejeví ochotu nést za tuto katastrofu odpovědnost. A řetězem umlácený Čech je toho oběť.

  Tolik na okraj telefonátu premiéra Sobotky premiérce Mayové.

  Molekuly Byl to moc hezký výlet. Vyrazili jsme ze Štěchovic podle vody, já s Ljubou a oba pejskové. Sluníčko svítilo, příroda pestrá a šumivá, všude pohoda. Na břehu řeky, přímo v osadě Ztracenka, lešela mrtvá ryba. Objevila ji Gari a vyválela se v ní. Ljuba si toho všimla, viděla ji válet se s tlapkami nahoře, zádíčka rozkošnicky rozvlěná. Zařvala tak silně, že vzala Noře chuť Garinu napodobit. Pak smrdkutku lapila, ruku si obalila plastovým pytlíkem a jak to šlo, Garinu omyla. Moc to nešlo. Pejskové běželi dvacet metrů před námi a ty aromatické molekuly byly všude. Utěšoval jsem se, že cestou je Garina poztrácí. Nějaké si ztratila, rozhodně ne všechny. Vrátili jsme se k autu – rozsévali jsme molekuly po trase deseti kilometrů, zbylo jich ale víc než dost. Vraceli jsme se s otevřenými okny. Doma sprcha, šampon. Uvnitř domácnosti aromatická lampička. Byl to těžký boj, molekuly proti molekulám, ryba proti lampičce. Zatím vede ryba. Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz