Pátek 12.8. 2016,

• Polský ústavní soud opět odmítl změnu pravidel svého fungování
• De Maiziére chce posílení bezpečnostních složek i více integrace
• Trump označil Obamu za jednoho ze zakladatelů Islámského státu
• Porošenko nařídil bojovou pohotovost vojskům u Krymu a v Donbasu
• Soudce Ústavního soudu Suchánek se nevyhne kárnému řízení
• Věřitelé rozhodli, že těžební firma OKD půjde do reorganizace
• V pražském Klementinu bylo 10°C, nejméně od 19. století
• Ústavní soud odmítl stížnost Student Agency proti pokutě
• Počasí v Praze: oblačno, 19°C Merkelová do Prahy
  Není to oficiální zpráva, je to odkaz ČTK na důvěryhodný zdroj. Angela Merkel přijede do Prahy 25. srpna a mimo jiné se potká i s prezidentem Zemanem. Kdybychom měli připustit, že jde o věrohodnou informaci, je nabíledni se ptát, co to znamená.

  Státní návštěvy jsou plánované daleko dopředu, pečlivě připravované a jejich agenda je nabitá. Naše vztahy s Německem jsou nejlepší za posledních tisíc let. Česko – německá deklarace položila dobré základy pro eventuální narovnání reminiscencí vázaných na minulost. Máme silné vztahy ekonomické a sílí kontakty kulturní, a co je nejdůležitější, i lidské. Jistě je mnoho témat, jež je třeba řešit na vysoké úrovni a ta bezpochyby budou i v agendě chystané návštěvy německé kancléřky. Připomenu, že jde o neoficiální oznámení, o jakousi indiskreci. Zde je zajímavý moment setkání se Zemanem. Technicky vzato, není vůbec žádný důvod, proč by se Angela Merkel měla se Zemanem setkat. Ona je hlava německé exekutivy a její partner v České republice je Bohuslav Sobotka. Rozsah odpovědností je nesrovnatelný. Německý kancléř je dirigent orchestru spolkových zemí, každá z nich je mocnost v evropském měřítku. Český prezident, přinejmenším ten aktuální ze své podstaty a povahy, je generátor hraběcích rad bez přímého dopadu na reálný chod státu. O čem by si měli tu hodinu povídat?

  Toto je čirá spekulace, navíc na základě nepotvrzené zprávy. Ať Merkel přijede nebo nepřijede, česko – německé vztahy se rozvíjejí pozitivně a vzhledem k minulosti je to konstatování až neuvěřitelně pozitivní.

  Houbaření Našel jsem už tři houby a to znamená, že houby rostou zběsile. Však je také nás zvolský les (a jistě i jiné lesy) plný nahrbených postav. Pak ty lidi potkáváte na cestě domů, ve tváři výraz blaženého vytržení, v ruce bachratou tašku. Houby nevidím (neboť houby vidím – ano, to je slovní hříčka matky češtiny), zato cítím a říkám si – jak je asi cítí Gari s Norou? Ty pobíhají po lese s frňákem až u země. Říká se, že pes špatně vidí, já si myslím, že vidí až až a zcela jistě vidí sameťáka, když se k němu dostane. Vidí ho a hlavně cítí, ale nedbá. Zvláštní je, že nikdo nevycvičil psa na hledání hub. Vždyť by to mělo být jednoduché – vyčuchej hříbka, dostaneš frolíka. Vzniklo by plemeno houbařských psů, jako jsou psi lovečtí. Nápad skvělý, ale za dvacet tisíc let spolupráce psa s člověkem nerealizovaný. Asi je v tom někde nějaký háček.