Středa 10.8. 2016,

• Putin i Erdogan se chtějí vrátit k předkrizovým poměrům
• Německo chce stíhat dalších osm lidí za nacistické zločiny
• Koalice vedená Saúdskou Arábií obnovila nálety na Jemen
• BBC zveřejnila první snímky britských zvláštních sil v Sýrii
• Šéf OKD by se měl soustředit na řízení firmy, prohlásil Babiš
• Soudci nemají nárok na zpětné dorovnání platů, rozhodl ÚS
• Velení vojenského letectva se ujal brigádní generál Šebesta
• Hackeři získali údaje k účtům tisíců Čechů na Facebooku
• Počasí v Praze: zataženo, občas déšť, 16°C Ukázka realpolitiky
  Nikdo z nás nebyl jako moucha na stropě v jednací síni při setkání Putin – Erdogan. Oficiální výsledek zní, že dochází k usmíření a napsání nového listu historie. No, ty staré listy historie jsou plné válečných střetů mezi Ruskem a Tureckem, ale budiž, kdo by si přál válku kdekoli na světě.

  Viděli jsme fotky obou státníků. Na objímačku to nevypadalo. Erdogan napsal Putinovi omluvu neomluvu za sestřelený letoun a pilot stojí před soudem (za údajnou účast v puči). A Turek jel za Rusem, nikoli Rus za Turkem, i to o něčem svědčí.

  Erdogan se hodně ohání reakcí na puč a výrazně oceňuje ruský postoj. Ovšem i západní předáci ho podpořili proti puči a není pravda, že by puč – přinejmenším oficiálně – schvalovali. Co ale budí podiv a pochyby, je masivní čistka ve všech slojích veřejného života a z ní plynoucí otázka, zda puč nebyl jen záminkou k politickému masakru. To jen na okraj.

  Schůzka měla konkrétní vyústění, byl učině přinejmenším slovní krok k realizaci plynovodu, který by do Evropy dopravoval to z mála, co je Rusko schopné produkovat, tedy plyn. Přinejmenším oficiálně nezaznělo nic o postoji vůči syrské občanské válce, kde obě strany stojí na opačné pozici. Navíc se obě strany angažovaly tak silně, že je za dané situace asi nemožné, aby se jedna nebo druhá stáhla. Znamenalo by to krach pro dosavadního chráněnce, to za prvé, a bylo by to obzvlášť problematické za situace, kdy na bojištích je v podstatě rovnovážný stav. Je tedy možné, že jak Putin, tak Erdogan uvolní stavidla obchodu a jeden i druhý budou dál točit klikou toho strašného mlýnku na maso.

  Je to hnusné, je to cynické a jmenuje se to reálná politika.

  Zbytečné lámání hlavy Svůj domácí počítač mám v pokoji (pokojíku) pro hosty. Zabral jsem toaletku vyrobenou z litinového podstavce šicího stroje od firmy R & G, na desku postavil monitor Eizo a osmijádrový počítač mám na peřiňáku. Vedle je lůžko pro hosta a na něm se válí dvojice Gari & Nora. Válela. Lůžko bylo ošetřeno tlustou dekou a na ni si pejskové směli vlézt. Včera odpoledne – změna. Místo tlusté deky bělostný povlak. Napadlo mě, že blažená koexistence s pejsky skončila. Přišla Nora, smutně pohlédla na bílou postel a odešla. Je to moudrý pes a ví, co se sluší a co se nesluší. Přiběhla Gari. Uviděla čerstvé povlečení a hup, už byla nahoře. Zařval jsem a hup, už byla ze dveří pryč. Pak jsem to vyprávěl Ljubě. No a vidíte, chyba lávky nebo spíš chyba povlečení: lůžko ztratilo statut hostovského ležení a oficiálně se stává psím ležením a to bílé povlečení je určeno jim, Gari a Noře. Zbytečně jsem přemýšlel, jak jim to vysvětlit. Co tyto řádky píšu, už obě leží na tom bílém povlaku a nezdá se, že by je cokoli trápilo.