Pátek 22.7. 2016,

• V Turecku začal po pokusu o puč platit výjimečný stav
• Syrský opoziční vůdce žádá zastavení náletů na IS v Sýrii
• EU neplní očekávání občanů, musí se vrátit ke kořenům, říká V4
• Válečný veterán Boček se opět proletěl ve Spitfiru nad Londýnem
• Obce mohou dostat 2 GKč na investice do infrastruktury, říká Babiš
• Legislativní rada vlády podpořila záměr zřídit ministerstvo pro vědu
• NSS potvrdil, že elektrárna u Moldavy dostala povolení nezákonně
• České aerolinie vykázaly nejvyšší pololetní zisk za 10 let
• Počasí v Praze: postupně skoro zataženo, 29°C Vé čtyřka ve Varšavě
  Ve Varšavě jednali premiéři Česka, Slovenska, Polska a Maďarska a reptali proti hlavnímu proudu unijní politiky víc než kdy jindy. Bohuslav Sobotka podpořil roli Evropské rady. Ať vědomky nebo nevědomky tím navázal na myšlenku kdysi vyjádřenou Václavem Havlem.
  Ta zapadla, nejspíš proto, že byla rozumná. Havel se tehdy vyslovil, že by měl Evropský parlament být dvoukomorový. Myšlenka takového zákonodárného sboru spravujícího mnohonárodnostní nebo jakkoli jinak rozdělené území je prostá. V jedné komoře hlasování budiž podle počtu obyvatel, v druhé komoře mají dílčí celky stejnou váhu bez ohledu na počet obyvatel. Jedno s druhým budiž vyváženo. Ono to v jistém smyslu v unii dnes také funguje na tomto principu, ale volně, nepřehledně a pro obyvatelstvo nepochopitelně: máme dojem, že vše si vymýšlejí nevolení byrokraté v Bruselu, třebaže to je pravda jen velmi částečná. Od Evropské rady (sdružení hlav členských států nebo předsedů jejich vlád) k dvoukomorovému parlamentu je cesta dlouhá, ale nějak přece jen vede.
  Padla i slova o žluté kartě unijním orgánům, o subsidiaritě a ignorování občanů. Zvědavi budeme, s čím přijdou Poláci, chystají návrh na reformu unijních orgánů.
  Reforma by ale měla být v myšlení, ne jen v orgánech. Dokud je myšlení soustředěno na šíření dobra a poroučení větru dešti, pak reformy orgánů nepomohou.

  Idiotství pokračuje
  Donald Trump v rozhovoru pro New York Times vyjádřil váhání stran ochoty USA – pokud bude on prezidentem – vojensky se angažovat, pokud by Rusko napadlo Pobaltí. Neřekl to naplno, pomoc podmínil zvýšeným obranným úsilím pobaltských států, nicméně čerta z pytle pustil. Tak nějak začala před pětašedesáti lety Korejská válka. Stačila neopatrná poznámka, že Amerika nemá na Koreji eminentní zájem, a šup, Kim Ir-senovy tanky byly v Soulu (je to padesát minut autem od hranic) a valily se na jih na Pusan.
  Politiku dělají lidé, nikoli stroje, a lidé mají schopnost skočit na kdejakou pitomost. To, co řekl Trump, je stejně neblahé, jako když Evropa vypouštěla mlžné vize o Ukrajině v EU a Gruzii v NATO. Západ se ubránil ruské agresivitě jen díky americké doktríně o prvním jaderném úderu, který může následovat i po konvenčním útoku. Levičáci všech odstínů rudé se po půl století vztekali, ale změny nedosáhli a Rusové nakonec opustili svoji válečnou kořist. Což je silně mrzí a dělají si naděje, že se jí opět zmocní.
  Donald Trump jim poslal pitomý signál, že to nejsou naděje zcela liché.

  Kdy jindy než teď Jaká je nejvhodnější chvíle pro zabouchnutí klíčů? Tedy pro tu situaci, kd jste venku a klíče uvnitř? To se stalo Ljubě včera, když se v podvečer vracela z procházky. Tak samozřejmě nesmím být doma, jinak by to byla legrace. Nesmím být blízko, z téhož důvodu – a to jsem věru nebyl, protože jsem v tu chvíli držel řeč na dernisáži, tedy na uzavírání úžasné výstavy fotografií z japonského Kjóta od Zdeňka Thomy. Takže já v Křížové chodbě Staroměstské radnice, Ljuba před zamčenými dveřmi ve Zvoli. Ale aby to bylo dokonalé, pak musí být Nora vyválená ve svinstvu, musí smrdět jako čapčuch, jak se u nás říká, musí z ní okapávat zelená slizovitá hmota. Byla to taková jakási synergie smůly. Cesta zpátky kombinací pěší chůze, metr a auta trvala hoďku. Zelený sliz mezi tím uschnul a míň smrděl, uschnul a tím pádem pak šel hůř mejt. Vše mělo jediný pozitivní efekt: rekonvalescence skončena, Nora je už zase plně aktivní.