Pondělí 18.7. 2016
,Přední světoví státníci vyjádřili podporu, nemohli jinak. Ale zatím jen Francouzi a Američané dali najevo neklid nad tím, co se po krachu puče v Turecku děje.
Puč propukl v pátek večer a v neděli je už šest tisíc lidí v base. Co se to Erdoganův režim snaží předvádět? Dovede si někdo představit seriózní vyšetřování, které by ve čtyřiadvaceti plus něco navíc hodin vedlo k serióznímu zatčení a odstavení šesti tisíc lidí? Šlo o puč vojenský. Kdo během čtyřiadvaceti hodin objevil stopy na tři tisíce spikleneckých soudců?
Američané a Francouzi vyjádřili nedomrlé znepokojení, Němci do neděle večera mlčí. To se dá pochopit, nikoli omluvit. Angela Merkelová zatáhla svoji zemi a s ní i Evropu do turecké ohrádky moc hluboko na to, aby se osmělila vyjádřit se k něčemu, co bije do očí. S hlavou pod polštářem se ale dlouho vydržet nedá.
Mediálně zajímavý bude osud tureckých vojáků, kteří po krachu puče uprchli do Řecka. To jsou evidentní političtí uprchlíci. Smrt jim de jure nehrozí, v Turecku se nepopravuje, tam se jenom lynčuje, ale to není nevyhnutelný jejich osud. Každopádně jsou vystaveni tvrdé represi, tvrdost vyslovil Erdogan osobně. Vydá je Řecko jejich osudu, jako Američané vydali po skončení světové války vlasovce Stalinovi? To uvidíme a bude to příznačné pro další vývoj vztahů Evropy k Turecku, jestli to bude mnichovanské patolízalství, jako tomu bylo dosud..
Ovšem mimořádně zajímavý bude spor o Fethullaha Gulena. Erdogan emotivně nařídil Obamovi, aby mu Gulena vydal. Za zády má dav fanatických stoupenců. Z nitra turecké vlády už se ozval hlas, že puč inscenovaly USA. Je nemyslitelné, že by USA Gulena vydaly. Erdogan ale došel hodně daleko ve své rétorice. Teplota atmosféry na světové scéně tedy prudce stoupla.
Co bude dál?
Erdogan může obnovit uprchlické bombardování Evropy. Možná by to pomohlo k prozření. To, co navrhuje Andrej Babiš v rozhovoru pro Novinky, tedy vybudování evropské hranice a redefinici její vojenské dispozice, je rozumné, zatím ale nikoli sdílené evropskými elitami doposud plujícími na oblaku iluzivních představ.
Je to GPS orientovaná mapa, která se stáhne a pak už funguje nezávisle na internetu. Je neuvěřitelně podrobná – a pokrývá celý svět. Vždycky si stáhnete tu jeho část, kam jedete. Všiml jsem si, že v nabídce je i Severní Korea. Hustě obydlené státy jsou rozdělené na menší díly, to platí kupříkladu i o Česku. A je to freeware, tedy nic se neplatí. Zatím jsem neobjevil, že by tvůrci chtěli i dobrovolné příspěvky – nedávno jsem poslal tisícovku na účet tvůrců skvělého FTP klienta WinSCP.
Funguje to skvěle. Jediné omezení – trasa se plánuje od toho místa, kde rovna jste, tudíž nelze naplánovat dejme tomu z Říčan do Poličky, pokud sedíte v Sedlčanech. Na mapě jsou i body zájmu, v našem případě jsme vyhledávali v parku Etosha watterholes, tedy napajedla pro zvířata: aplikace nám hlásila, jak jsme daleko a po jaké cestě se k napajedlu přiblížit.
V doprovodném povídání Maps.me se píše, že se lze odvděčit tím, že o aplikaci řeknete ostatním.
Což tímto činím, s obrovitánským nadšeným doporučením.