Pátek 3.6 2016
,Turecko – zatím – odpovědělo odvoláním velvyslance. Může někdo žádat výmluvnější rozdíl mezi politickým a kulturním přístupem k věci?
Merkelová se zarolovala do koberce, ale na její hlavě je odpovědnost za odevzdání klíčů k Evropě tomuto Turecku, které i po sto letech není schopno sebereflexe a bezostyšně charakterizuje masakr půl druhého milionů civilistů jako výsledek běžných vojenských operací.
Paní Merkelová nemůže dělat o mnoho víc, než že se zamkne na záchodě, když sněm hlasuje. Musela by přehodnotit celý svůj dosavadní postoj k nejvážnější krizi, která postihla Evropu od konce studené války. V politice ovšem neexistují přehodnocení postojů, tam je vždy třeba odchodu osob. Paní Merkelová už to má pět minut po dvanácté.
Stažení velvyslance z Berlína domů na konzultace je samozřejmě nehoráznost. Ovšem nehorázností bylo i vystoupení tureckého velvyslance v České republice, když napadl Kláru Samkovou za urážku islámu. Jsme pořád ještě svobodná země a naši občané mají právo vyjadřovat svoje názory. I na kriminalizaci došlo, kvůli urážce náboženství. Přitom nejhorší urážkou islámu je existence jeho extremismu se všemi výstřelky, které nás ubezpečují, že středověk je mezi námi.
Pan turecký velvyslanec v Praze je tomuto středověku rozhodně blíž než evropskému standardu, který byl vyjádřen hlasováním v německém Spolkovém sněmu.
Záchrana tonoucích ve Zvolském lese
Ljuba odešla s pejsky na procházku a už se valil Drak Mrak černý jako noc a mlátil kolem sebe bleskovými holemi. Nějak se mu tady zalíbilo a chodívá každé odpoledne. Je to poněkud nepříjemný návštěvník, i když, díky jemu se tráva zelená, jedna radost. Ještě že máme ty mobilní telefony! Ljuba se stačila schovat pod stříšku budky u nohejbalového hřiště na okraji Březové, a tam vede sjízdná lesní cesta od nás ze Zvole. Dřevaři tudy vozívají klády, takže se dá projet. Stírače skoro nestíhaly stírat proudy vody, když jsem se kodrcal po výmolech. Trojice se choulila v přístřešku, zajel jsem co nejblíž a hup, už byli všichni tři v suchu. Dopravil jsem je domů, zastavil pod přístřeškem před garáží, dálkově otevřel garážová vrata. Nora ale nechtěla z auta ven. Gari, ta vyběhla a zmizela v nitru domu, jenom ta Nora ne a ne vylézt. Musel jsem ji vydolovat jako plže z ulity a pak už jsme všichni čtyři seděli v obýváku a dívali se, jak přestává pršet a klube se oranžové večerní sluníčko. --> |