Úterý 10.5 2016
, |
V pondělí 9. května v sedm večer našeho času byla zveřejněna další část Panama Papers. V materiálech firmy Mossack Fonseca se ocitlo 173 společností 223 adres a 272 lidí, to vše spojeno s Českou republikou. Když se o tom veřejně mluví, seriózní novináři k tomu dodávají, že přítomnost na seznamu neznamená, že dotyčný je zločinec. Ale víte, jak to u nás chodí – to je syn toho probodnutýho, to bude asi také pěknej lump, pravil Josef Švejk. Kdybyste moje jméno našli v Panama Papers, taky byste mě asi neměli rádi, respektive, měli mě ještě míň rádi než máte.
Kdybych se na věc měl dívat perverzně, ostatně mám k tomu sklony, mohl bych na celé věci vidět i pozitivní stránku. 272 lidí, to je docela slušná suma, docela velká parta šikovných světaznalých lidí, kteří se dovedou orientovat a vyznají se v tlačenici a dovedou urvat, co se dá. Před pětadvaceti lety to mávalo mávátkem před tribunou soudruha Husáka a teď je v Panama Papers, je to důkaz šikovnosti, inu, česká hlava se neztratí!
Hodně nápadně se neztratil Radovan Krejčíř. Utekl z Česka za okolností, které se nikdy neobjasnily, dá se soudit, že podmazal policajty a ti mu pomohli k útěku. Teď s úžasem čteme, že náš krajan, zavřený v jihoafrické base, měl organizovat přepad věznice ve stylu Liga gentlemanů a po úteku měl skrze své lidi zavraždit několik lidí, aby v nastalém zmatku mohl zmizet... někde v buši, kdepak se dneska dá zmizet?
Zatím jsme čítali, že český turista čmajznul v sámošce šišku salámu. Náš krajan ale chtěl nechat přepadnout svoji věznici muži vyzbrojenými puškami Vektor R4. To už je něco, panečku!
Když už nic, tak je to důvod k hrdosti, jak vysoko to našinec dotáhl.
A jak by se hruď dmula, kdyby opravdu Krejčíř z dýmajících trosek věznice prchl, a v kánoji odpádloval po řece z krve nevinných obětí!
Takhle daleko to ale nedošlo. Krejčíř sedí, a lidi z Panama Papers jsou pravděpodobně v klidu. No a Roman Janoušek, který v opilosti přejel jednu paní a chtěl ujet policajtům, je z basy venku a nejspíš se do ní nevrátí za asistence soudního systému, který nás může potěšit jenom tím, že je díky ministru Pelikánovi opravdu, ale úplně opravdu Hate Free.
|
Jsem atraktivní
Odpoledne jsem měl pracovní schůzku. V kanceláři tam měli pejska, velikého dobromyslného bulíka. Podřimuje na pelíšku hned u vchodu. Náramně se o mě zajímal, očichal mě a když našel stopy po Gari a Noře, olízal mi obě ruce a šmrdolil se kolem mě, div mi neprodřel nohavice až na kolena.
Když jsem přišel domů, Gari s Norou ke mně běžely, očichaly mě a když našly stopy po tom bulíkovi, olizovaly mi ruce a šmrdolily se kolem mě, div mi neprodřely nohavice až na kolena. Moje atraktivita, přinejmenším u psího plemene, dosáhla velmi vysoké úrovně.
|