Úterý 5.4. 2016
, |
Kolem Panama Papers je hodně rozruchu. Jedenáct milionů dokumentů poradenské firmy Mossack Fonesca, to už je pořádný balík! Pošimrat nám může ledví i ta informace, že mezi zákazníky jsou i Češi, miliardáři Kellner a Křetínský a stovky dalších. Mrak je to ohromný, bouřkový. Zdali z něho sprchne zůstává otázkou.
Víme příliš málo i na spekulace. Na základě obdobných zkušeností je třeba upozornit, že svět obchodu zná pojem optimalizace. V souvislosti s optimalizací se rádo hovořívá o pohybu na hraně zákona.V souvislosti s aférou Panama Papers se určitě zvedne nenálada proti té skupině obyvatel, jíž se souhrnně říká mocní tohoto světa. Vinnej nevinnej, je v panamákách, tak to bude pěknej hajzl, takto to bude znít nad pivní hladinou. Zásadní politické dopady to mít nebude, nicméně další zrnko hodně tvrdého písku padlo do soukolí společenské důvěry.
No a ten další úsudek: zřejmě došlo k tvrdé pumpě. Ono tedy velmi často to není tak, že by geniální hacker prolomil kódy. Ono to je spíš tak, že někdo data prostě ukradl. Což nemění nic na podstatě věci. Za starých časů, kdy byl ve světě ještě pořádek, by na ukradení jedenácti milionů dokumentů zloděj potřeboval... kdyby to bylo vytištěno na A4 a co dokument, to jeden list (což zcela jistě není), bylo by to 40 tisíc knih po 300 listech. Šacuju to spíš na vlak, než na náklaďáky. Shrnu: vede to ke skleněné společnosti. Stěny trezorů jsou čím dál průhlednější. Všude jsou oči a uši. Cokoli zanechá stopu. Společnost se zbožšťuje, stává se vševědoucím.
Blíží se chvíle, kdy bude k Desateru přidáno jedenácté přikázání:
NEUNIKNEŠ.
Ti hnusní Iráčané
My je tak pěkně přijali a oni nám foukli do Německa. Je to hnusná zrada. Už jsme jednu takovou hnusnou zradu měli. To když se český národ skládal na věno pro dceru Karla Havlíčka Borovského a ona, svině jedna, se zabouchla do Quida Battaglii, Němčoura a navíc oficíra.
Pánbu ji potrestal, umřela na tuberu.
To se nevděčným Iráčanům nestane. V Německu mají dobrý zdravotní servis a tuberu jim tam vyléčí. Třeba čeští doktoři, kteří tam taky odešli za lepším.
|
Už zase po čtyřech
Ráno jsem byl venku jak s Norou, tak i s Gari a pak s oběma ještě v poledne.Garinka běhala po čtyřech po dobu obou procházek! Zdá se, že při čtvrteční operaci se podařilo z rány vylovit i zbytek zalomené větve, kterou si Gari do sebe vrazila – už je to déle než měsíc, co se to táhne! Garinka je pořád statečná, do budovy veteriny jde dobrovolně a chce si tam povídat s pejsky. Ti na to obvykle nemají náladu.
Jsou nemocní.
|