Pátek 11. 3. 2016
,Pokud věděl, pak ovšem je podvodníkem on a málo mu platné, že se vzdává ministerského platu a dává desítky milionů na charitu. Mimochodem, jen malá aritmetika: deset milionů z miliardy, to je jako kdyby měl někdo plat 25 tisíc korun a dal na charitu 250 kaček: hezké od něho, ale k chlubení to není. Byl by to podvod trapný, právě pro tu sboji prťavost a právě proto, že zde miliardář Babiš užírá s krajíce určeného malým a středním podnikatelům.
Pak je tu možnost, že o tom nevěděl. Jeho impérium je velké a on jako šéf šéfů nemůže vědět o všem. To ale by bylo možná ještě horší, protože by to znamenalo, jakou nastavil vnitropodnikovou kulturu. Manažeři na nižších stupních by museli mít jistotu, že si podvod mohou dovolit. Že je to tak zavedeno. Je tu nějaký pytel peněz a musíme se k němu dostat, ber kde ber.
V každém případě jde o druhou vážnou krizi politika Babiše. Obvinění ze spolupráce z StB se v podstatě promlčel ve stylu „čo bolo, to bolo, terazky som vicepremiérom“. Pomohla mu skutečnost, že ho obvinili Slováci a on je terazky Čechom.
Teď ho ale načapali na české půdě s trenýrkami do půl stehen staženými. Měl by si najmout krizového manažera. Doufejme, že se Zemanovou pomocí nevyhlásí válku Albánii, jak jsme to viděli ve filmu Vrtěti psem.
Kromě trapnosti vržené na Babiše je to ale celé trapné ve věci těch dotací.
Dotace středním podnikům, to je pěkné, na první pohled. Jenže pak nás napadne – jakým středním podnikům? Přece není možné podpořit všechny střední podniky. Takže jen některé. Jak se to dělá, o tom nás poučil Andrej Babiš, prostě ty, které v tom dovedou bruslit. Podnik, který v tom dovede bruslit ale dotaci nepotřebuje, protože si pomůže sám.
Rozumné by byly přímé investice do celoevropské infrastruktury. Vysokorychlostní železnice Tallin – Riga – Vilnius – Varšava – Berlín by měla smysl. Dotace do Čapího hnízda – anebo do výsadby stromečků ve Zvoli-Černíkách – je idiotství.
No a navíc docela dobře fungující vláda dostala ránu, možná pod čárou ponoru.
Zaujalo mě Premiér Sobotka dnes v Mnichově spoluodhaloval pamětní desku na budově, ve které Angličané a Francouzi hodili Československo Hitlerovi, aby ho sežral. Je dobře, že se tam ta deska odhalila a taky je dobře, že se toho český představitel zúčastnil (mimochodem, byli tam Slováci?). Jen je trochu úsměvná poznámka, že EU je zárukou, že se nic podobného už nestane. Jak, nestane, copak o nás bez nás není na denním pořádku, naposledy v Bruselu, kde vůdkyně Evropy Merkelová přistoupila na tureckou podmínku kus za kus? Ono je to pořád stejné, enemže to jinak vypadá.
Na vycházce s Garie
Už ve středu s ní byla venku Ljuba, včera jsem Gari s Norou vyvezl na Woodstokovou louku u Oleška já: je to velká travnatá prostora, pejskové po ní běhají, jsou na očích a nemohou si ublížit a nikomu nevadí. Gari běhala po třech a když se zapomněla, tak po čtyřech. Nakonec se s Norou setkala tete a tete – a společně dolovaly myšičky. Díval jsem se na to zpovzdálí a s úlevou. Opravdu, avizované nebezpečí ochrnutí tlapy nehrozí. Bagr fungoval na sto deset procent. |