Čtvrtek 25. 2. 2016
, |
Prezident Miloš Zeman se vyslovil v tom smyslu, že mírné fyzické násilí je na prospěch vaci a že dobře míněná facka leccos vyřeší. Otřel se o podivnou ministryni Džamilu Stehlíkovou a o její nápad, že by měl výprask být trestný čin.
On si může dovolit takhle mluvit, protože je volený obyvatelstvem a jsem zvědavý na anketu na nějakém webu, pokud kde bude, co si lidi o tom myslí. Ministryně školství Kateřina Valachová vzkázala svůj nesouhlas z Bruselu, kde rokuje s rezortními kolegy, jak učit děti imigrantů jazyk a vědomosti a úctě k demokratickým hodnotám a civilizačním výdobytkům. Mimochodem, na rádiu Plus dnes na to téma hovořil činovník, jehož jméno mi uniklo, a bezobsažnější blábol jsem v rádiu už dlouho neslyšel a vyplynulo z toho, žer se na výuku dětí cizinců zbůhdarma vyhazují peníze.
Ale zpátky k té facce. Zeman dal k lepšímu, že ho maminka učitelka lískala ve třídě vařečkou. I já zažil malinkaté tělesné tresty ve škole a hlavně – tehdy rodiče chodili do školy a nabádali učitele, aby tomu jejich sígrovi jednu vlepil, kdyby zlobil. Dnes si každý na učitele otvírá hubu a pak se divíme, proč je o učitelský post tak malý zájem.
I já si myslím, že dobře umístěná facka dovede lecčemu špatnému zabránit. Ovšem je to nápad zcela proti duchu doby. Je to doba pokrytecká a svatouškovská. Ona ta ministryně Valachová určitě také ve skrytu duše ví, že má Zeman pravdu, ale pokládala za nutné z Bruselu nesouhlasně zahalekat. Ono je to školství na šikmé ploše. Ve jménu žvástů o probouzení tvořivosti se děti odvádějí od toho jediného důležitého, co je má škola naučit a z čeho budou mít v životě prospěch, když si to vštípí: píle, spolehlivost, dochvilnost, důslednost a kázeň a sebekázeň.
Ty grázly kteří utrápili učitelku k smrti možná nakonec přece jen ze školy vyhodí. Copak asi z nich bude za deset, dvacet let?
Zaujalo mě
Sobotka se dohodl se saským premiérem Tillichem o podpoře výstavby vysokorychlostní železnice mezi Prahou a Drážďany. To by byla skvělá věc. Z Drážďan plánuje DB Bahn vysokorychlostní trať do Berlína a odtud už tratě existují dál do Německa a Evropy. Tam kde vysokorychlostní železnice není, tam je divočina, tam není civilizace. Snad se tedy dočkáme, brzy to ale nebude.
|
Šiška? Ne! Flaška
Pravda je, že šišku flaškou nenahradíš, to ví Nora velmi dobře a tak jsme i dnes hráli šišku, tu kopanou / hokej na lesní cestě. Pak ale Nora kápla na opuštěnou flašku, třetinku, z plastu. Určitý typ lidí má nutkání nosit plastové flašky do lesa a Nora je na rozdíl ode mne bytost, která takové chování nejen schvaluje: je jím nadšena. Plastová flaška se dá skousnout do placky a ta se dobře drží v tlamě a dá se tím smýkat a házet a zlobit.
Taky se do toho nejen dá, ale musí kopat. Tomu se nebráním, už se mi mnohokrát podařilo flašku dokopat k popelnici nebo koši na odpadky – pes se baví a já dělám pro změnu něco užitečného. V lese nemáme popelnice a tak se stalo, že Nora flašku někde zaštrachala a vrátila se ke své šišce. Jaké ale to bylo radostné shledání, když při podvečerní procházce jsme nalezli onu flašku za humny, nedaleko od popelnice! To jiný pejsek ji objevil tam, kde ji Nora odhodila a dopravil o půl kilometru dál. Takže to dopadlo dobře, pes se bavil a já učinil dobrý skutek.
|