Pátek 7.8. 2015
, |
Všichni se sesypali na miliardáře Zdeňka Bakalu za to, že prodal společnost RPG Byty mezinárodní Round Hill Capital. Porušil tedy závazek, že 46 tisíc převážně hornických bytů prodá za pod – tržní cenu těm, kteří v bytech bydlí. Zdeněk Bakala je takřka stoprocentní vlastník týdeníku Respekt. Tento list si vždycky zakládal na tom, že hájí sociálně slabší a proti rozežranosti moci útočil ještě v dobách, kdy to byl samizdatový, StB pronásledovaný undergroundový list Informační servis. Takže se těším, co pěkného v pondělí Respekt napíše a jaká bude obálka čísla z pera Pavla Reisenauera, bez přehánění velmistra politické karikatury. Zdeněk Bakala za svoji prolhanost a věrolomnost mediální výprask zaslouží a od koho jiného, než v první řadě právě od Respektu.
Upřímně si myslím, že to Respekt udělá a nebudu potom sám, kdo bude zvědav na další Bakalovu reakci.
Ale k té reakci mocných této země, v první řadě prezidenta republiky i předsedy vlády a nejvýraznější opoziční figury Miroslava Kalouska.
On totiž vznikl politický problém. 46 tisíc bytů na Ostravsku, to je 46 tisíc rozběsněných rodin a na ně nabalené další desetitisíce rozběsněných voličů. A ti nebudou říkat, Bakala je ten hajzl a hodní politici se nás zastali. Oni budou říkat: politici to hajzlovi Bakalovi umožnili a neudělali kromě líbivých keců do televizních novin nic proti tomu věrolomnému kšeftu.
Ten je s největší pravděpodobností podle litery práva v pořádku. Jenže my jsme poloprávní řád. Za hradbou doslovného výkladu práva se skrývají nekonečné možnosti manipulace. Obvykle se ta manipulace děje proti lidem. Teď ale mají pánové a dámy z exekutivy i opozice možnost použít všechny ty fígle a kličky, aby mezinárodnímu Round Hill Capital ten kšeft znechutili a donutili ho od něho odstoupit. Bylo mnoho takových příkladů, kdy žralok znechucený pokřikem vycouval. Takže, pánové a dámy z exekutivy i opozice, konejte, protože vás sledují velmi pozorné oči.
|
Poprvé ve vodě
Nora má svůj vodní křest dávno za sebou, kdežto pro Gari to bylo poprvé. Nedaleko cyklostezky Zbraslav – Vrané je u osady Jarov místo, kde se dá celkem snadno sestoupit k Vltavě a tam se obě pejskovny vyráchaly. Nora už předloni dokonce plavala ve volné řece. K tomu letos nedošlo. Nasbíral jsme zásobu suchých klacíků na házení, nicméně pud sebezáchovy vždy převážil pud lovecký a klacíky pluly dálku Praze do Labe a posléze do Hamburku.
Gari se držela v závěsu a nepokoušela své výzvědné vlastnosti. Bylo to ovšem první seznámení a kdo ví, třeba se z ní vyklube plavec, jako byl svého času Gordon. Ten plavání v hloubce miloval a obzvlášť nadšený byl, když někdo na té hloubce plaval s ním. Pak se s ním chtěl podělit o radost a lezl mu na záda. Ale tohle Gari vyprávět nebudu. Mohla by to vzít jako podnět, jako dobrý nápad. 
|