Pondělí 3.8. 2015,

• Počet pokusů imigrantů o průnik tunelem do Británie klesl
• Syrská armáda vytlačila rebely z důležitého území na západě
• Uprchlíci v Calais jsou problém celé EU, tvrdí Británie a Francie
• Zeman vzkázal uprchlíkům, že je do České republiky nikdo nezval
• Ze zařízení pro uprchlíky v Bělé odjely do Zastávky rodiny s dětmi
• Ve Velkých Losinách se otevřel dlouho očekávaný termální park
• V Jihlavě si opět připomněli oběti komunistických procesů
• Olomoucí prošel v historii první průvod lesbiček a gayů
• Počasí v Praze: oblačno, 26°C Být z obliga
  Bílinské poučení Nevím, jak bychom je odtud dostali, konstatovala policejní mluvčí Veronika Hyšplerová jako přípodotek k nápadu, že technoparty v Červeném Újezdu byla v pořádku jen částečně. Mělo jít o soukromý dýchánek pro 400 lidí a přivalilo se lidí o řád víc. No a když se lidi někam rozhodnout jít, nedá se jim v tom zabránit, leda – jak se říká – silovými prostředky a takový zákrok má bumerangový efekt ve státě, který si zakládá na slušnosti. On je to tak trochu modelový příklad v souvislosti s imigranty. Jakmile se rozhodnout jít, pak tedy půjdou a usadí se, když se rozhodnout usadit se. Dokud jich bude deset, bude to jednoduché pořízení. S tisícovkou to bude horší a s desetitisícovkou je to neřešitelný problém – dostat je odněkud. Toto je třeba mít na vědomí dřív, než propukneme v nadšený jásot nad pošetilými nápady typu „nikdo vás sem nezval“ a „když se vám to nelíbí, táhněte“. Je smutné něco takového slyšet od ústavního činitele, který by měl mít v hlavě aspoň trochu soudnosti. Jistě, lze povykovat „nikdo vás nezval“, ale oni stejně jdou. Je možné křičet „táhněte“, ale oni nepotáhnou. Je to povyk o to směšnější, že ti lidé ani nestojí o tom, aby je sem někdo zval, protože slyšeli, že ráj je v Německu a ještě větší v Anglii, tam že nafasují dům a v něm se budou mít dobře. A za tou vidinou půjdou, ať kdo povykuje jak chce. Nebezpečí nehrozí ani tolik od zástupů ubožáků usilujících dostat se do vidiny ráje, jako od politických dobrodruhů, kteří se po jejich zádech vydrápou k dobrému bydlu. Reálnému, nikoli vysněnému. Takový Tomio Okamura už předvedl, co dělat s příspěvkem za volební úspěch, jehož dosáhl svým proticikánským tažením. A bude hůř, takových Okamurů se už šikuje habaděj.

  Rotování v lese O víkendu jsem byl doma s pejsky sám, Ljuba byla služebně pryč. Udělal jsem plno práce (dávám dohromady sbírku svých arkadských povídek a napsal jsem dvě nové – nikoli ale z arkadského cyklu) a chodil s pejsky do lesa. V neděli dokonce čtyřikrát. Ráno jdu a potkám sousedku z Černík, maminku naší kamarádky odsud ze Zvole. Poklábosili jsme a pak šli svou cestou. Kolem poledne jsem šel znovu a zase jsem ji potkal. Totéž se stalo odpoledne a když jsme v lese na sebe narazili počtvrté vpodvečer, asi bych detektivovi Očkovi těžko vysvětloval, že je to náhoda a nikoli synchronizace dvou záletníků. Ale náhoda to byla, ono se to tak někdy stane. Naše holky potřebovaly provětrat a Džerzina, to je ta kamarádovic fenka, zrovna tak. Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz