Pátek 19.6. 2015
,Navíc udělal hloupou chybu s pokusem zastrašovat poslance Šincla. Vždyť přece je dost starý na to, aby věděl, že se u nás nikdo zastrašit nedá, protože ví, že se mu nemůže nic stát, zvlášť když je poslanec a má za sebou dlouhé peníze. Nemohl si přece ani v dětinském snu myslet, že Šincla vyleká obložka s nějakými papírky, ať už to byly výstřižky z novin nebo cokoli jiného.
Bude to zajímavá zkouška, do jaké míry jím vlastněný tisk mu půjde na ruku. Tohle uklouznutí po banánové slupce si zaslouží krizový management a čekal jsem, že si Martin Komárek vyhrne rukávy. Babišovo česko-slovenské berebentění před kamerami a mikrofony mu udělalo víc škody, než mu prospělo. Přitom ten věcný argument s miliardami údajně směřovanými pojištěncům, místo aby je schramstly pojišťovny, jak se o to zasazoval poslanec Šincl, to je docela dobrý argument.
Princip „vrtěti psem“ spočívá v tom, že se odvádí pozornost od potentátova uklouznutí vyvoláním aféry kolem něčeho jiného. Zatím se vrtí psem v Babišův neprospěch.
Učit se, učit se, učit se
Nora je pořád ještě mladý pes a tak není divu, že se učí novým kouskům. Učím ji já, učí ji Ljuba, a dovede se učit i sama, jak se ukázalo. Gari umí kumštík, kterému říkáme kuklík. Dovede se zavrtat do deky na svém křesílku tak, že si ho natáhne přes hlavu a dokonale se zakuklí. Obě mají svoje křesílko (takže nelezou na naše křesílka, tak je to prosté), obě křesílka jsou krytá dekou kvůli poťapání, ale jen Gari dělala kuklíka. Nora to zřejmě jednou zkusila a teď to dělá taky. Večer nastává zvláštní druh idyly. Ljuba má po šichtě, já taky a pejskové nejinak. Zapálíme krb, sedíme a vedeme řeči, Ljuba a já. A naslouchají nám dva kuklíci.
|