Středa 15.4. 2015
, |
Mělo by to být něco jako Marshallův plán, tedy velkorysá akce, která pomohla Evropě postavit se po světové válce na nohy. Měl se týkat i poválečného Československa, avšak komunisté v tom zabránili a to byl první zásadní krok do sovětského područí.Karel Schwarzenberg cituje Marshallův plán v souvislosti s Ukrajinou. Jenže toto srovnání kulhá na obě nohy i na ruce, pokud bychom chtěli chodit po čtyřech jako lidoopi. Evropa, a v tu dobu včetně Československa, byla sice oslabená válkou, přičemž Británie a Německo byly skoro na kolenou a také Francie byla silně pošramocená, ale pořád to byly ve svém jádru normálně fungující společnosti. To se o Ukrajině říct nedá dnes, nešlo to o ní říct před rokem, před pěti i před deseti. Prozápadní trendy části politické elity a snad i části obyvatelstva nám mohou být sympatické, avšak o politickém a ekonomickém zdraví této země jsou důvodné pochybnosti.
Jakpak by asi takový Marshallův vypadal? USA v jeho rámci nasypaly do Evropy během let 1948 až 1952 13 miliard dolarů – tehdejších. Bezpochyby posloužily k obnově a státy západní Evropy do konce dekády zacelily nejhorší rány. Jaké jsou důvody k víře, že by finanční pomoc Ukrajině posloužila dobré věci, když je tma možné, že si vlivný oligarcha vydržuje soukromou armádu? I takovému Maďarsku se v západní Evropě vytýká nacionalismus, jakpak hodnotit Ukrajinu, kde mají Stepana Banderu za národního hrdinu? K nějaké formě pomoci Evropa patrně vůči Ukrajině přistoupí, ale bude to nalévání prostředků do bezedného kotle a skandály budou tutlány, jako nikdy nebyly věrohodně vyšetřeny záhadné vraždy při výtržnostech na Majdanu. Paralela s Marshallovým plánem je značně zavádějící a iluzivní a vychází spíš ze zbožných přání než reality.
|
Co že sám?
Takovou otázku teď dostávám často, když mě lidi potkávají na procházce jenom s Norou. Gari musí zůstat doma kvůli bolavé tlapce. Jsou to pohodové procházky s naší hodnou Norou – nikdy se nevzdálí víc než na dvacet, padesát metrů, na první zavolání přiběhne, hraje si s šiškou a počíná si jako věrný psíček starý tucet let.
Gari zatím čeká u branky. V ulici se Nora rozběhne a utíká domů. Gari ji vítá skrz vrátka a obě čekají, až otevřu. Sotva se to stane, začnou zápasit. Musím je rozehnat – zápasení nedělá dobře Gařině tlapce. Takže Nora do Baráku, Gari zůstane venku. Je to nepříjemné pro všechny zúčastněné a bude to ještě dlouho trvat.
|