 |
Museli se na Hradě sejít nejvyšší ústavní činitelé, aby si takzvaně vyjasnili zahraniční orientaci země. Ministr zahraničí Zaorálek dostal při té příležitosti od Zemana Chamberlainův deštník. Bude mu ho moci vrátit, až zase bude Zeman opakovat své teze o tom, že na Ukrajině nebojují vojáci z Ruska, protože mu to řekl Lavrov.
Společné usnesení bude jistě předmětem analýz. Větší část je věnována světovému terorismu. Situaci na Ukrajině je rezervována dvouřádková pasáž na konci druhého odstavce, kde se praví, že politické řešení je jediné možné a dlouhodobě udržitelné. Což je očividná hloupost za situace, kdy se na Ukrajině nadále bojuje. Zdá s e naopak, že politické řešení možné není a pokud k nějakému politickému řešení dojde, jako se to stalo naposledy opět v Minsku, řešení není dlouhodobé, protože nevydrží ani několik hodin. Zde by si účastníci zasloužili ani ne tak Chamberleinův deštník, ale Kašpárkovu plácačku.
Jistě že z toho plyne, že nehodláme do konfliktu zasahovat dodávkami zbraní, natož pak vojenskou silou, ale není z toho patrno ani jak se budeme stavět k dalším sankcím Unie. Zde tedy hora neporodila ani tu myš. Pokud jde o terorismus, zde jsme se ukryli za záda Evropské unie. Budeme podporovat její pozici, přičemž není jasné, jaká ta pozice EU vůči terorismu vlastně je. Vždyť Evropská unie podporuje Hamas a v středovýchodním konfliktu otevřeně stojí na straně Palestinců, tedy té strany konfliktu, která usiluje o zničení protivníka. toto vše se projednalo ve stejnou dobu, kdy se v prostorách sněmovny sešli bezpečnostní experti na konferenci Bezpečnost budoucnosti.
Varovali, že jsme v podstatě už ve válce, přičemž válka současnosti a blízké budoucnosti už není a nebude hned tak válkou armád, zákopů a tankových svazů. Jde i o informační působení a o působení na obyvatelstvo, působení na ekonomiku a podobně. Média jsou aktivními účastníky bojů.
I to je skutečnost. Jak taková válka vypadá jsme byli svědky v nedávné minulosti, v bitvě o radar.
Tu bitvu vyhrálo Rusko. Bitva nemusí nutně vyhrát válku, za předpokladu, že se na prohru reaguje vyšší ostražitostí. Rada moudrých z Hradu v tomto smyslu neudělala nic.
|
Rozbalil jsem kornout
Tlapka se Garině už zahojila, nebo spíš skoro zahojila, takže si jí nelíže, nebo skoro nelíže. Ten kornout, to je umělohmotná zábrana,. která se nasazuje pejskům a kočičkám a zvířeně doma pečované jako ochrana před tím, aby si jazýčkem neporanily hnojicí se a zašitou a jinak ošetřenou ránu. Chudák Bartík nosil takový kornout šest neděl poté, co měl dobrý nápad poprat se s kancem. Bartík to přežil, nepřežila to laserová tiskárna HP, kterou tím kornoutem nabral a shodil na zem. Ten kornout je skládací, rozbalitelný, a teď ho mám v garáži a setrvá tam doufám až navěky, v reálu až do dalšího maléru.
Garinka je čiperná slečna a žádnou tiskárnu neshodila. Trošku jsem doufal, že ji setkání s tou kousavou vlčandou naučí opatrnosti. Ale kdepak. Myslí si, že je okouzlující a že z ní musí být všichni na větvi nadšením. Ale dlouhonohá prsatá blondýna to není, opravdu ne. Má krátké svalnaté nohy a je černobílá. O dalších atributech netřeba hovořit.
|