Tohle by mě nenapadlo
Před polednem mi Ljuba přivezla Noru a Gari do Břežan, kde mám pracovnu. Obě mají v mém ateliéru svoje pelíšky a v nich rády pochrupují. Je nám tam dobře všem třem, takže jsem byl rád, že mi je Ljuba přivezla. Vyběhly z auta, chvilku zkoumaly náměstí na sádkách. Loučil jsem se s Ljubou, ohlídnu se a Nora u mne, Gari pryč, klasická situace. Kdepak pryč? Nestandardně. Na náměstí je květinářství, to má vchodové dveře na fotobuňku. Gari si dveře otevřela a kochala se tam vůní vystavené květeny. Já si zatím lámal hlavu, jak se mohl v tom zlomku vteřiny ten čokl vypařit.
|