 |
Médii teď bouří aféra s mučením osob podezřelých z terorismu. Západní společnost se buší do prsou a podřezává si větev, na které sedí. Je v existenciálním ohrožení a brání se tím, že se zavírá do svěrací kazajky. Na pořadu dne je mučen osob podezřelých z terorismu. Můžeme se o věc přít bezmezně, protože chybí základní právní rámec celé při. Civilizovaný, tím myslíme západní stát, si dovede poradit s kriminalitou. Osoba X.Y. se dopustí takového či onakého činu. Pokud jde proti dikci zákona a je tu nějaké definované podání, věcí se zabývají zákonem pověřené orgány a jde to k soudu. ten to posoudí a vynese verdikt.
Problém je se zločiny politické povahy, a absolutní problém je s terorismem.
Jádro právního stavu západního typu je v individuální vině. Ta musí být ustanovena a prokázána bez nejmenší pochyby a pak lze soudit a posoudit a eventuálně trestat.
Terorismus je činnost tomuto pojetí se vymykající. Je to válka bez právního ukotvení. Klasickou válku vede stát a vykonavatelem násilí je voják, který je vůči státu v právním vztahu.
Terorista není v žádném definovatelném vztahu. Akt teroru ve většině případů nelze jednoznačně určit a definovat. Z hlediska práva stojíme proti smrtícímu příval stínů. Toto je třeba si jasně říci a toto je třeba vzít v úvahu při debatě o takzvaném mučení osob takzvaně podezřelých z terorismu.
Domnívám se, že osoby nikoli takzvaně, ale doslova řídící a produkující terorismus a doslova a ne takzvaně provádějící torturu a nikoli takzvaně a údajně řežou hlavy humanitárním pracovníkům se válejí smíchy, když čtou naše západní úvahy o hnusné metodě někomu hrozit vrtačkou.
Oni by vám vrtačkou provrtali oko rychleji, než byste řekli Alláh.
|
Vánoční drama
Pečicí repertoár jsme se rozhodli letos zredukovat na perníčky. Ljuba napekla dva plechy a to je dost na vyvolání vánoční atmosféry. Perníčky je třeba ozdobit a toho jsme se v první fázi ujali já s Dodo. Dopadlo to fiaskem, cukrovou polevou jsme byli upatlaní oba a to, co se stalo s pěti námi postiženými perníčky, to se nedá zdobením nazvat.
Dramatická změna k lepšímu nastala, když se v druhém kole ujala zdobení Ljuba, opět s asistencí Dodo. Společně ozdobily zbylé dva plechy, vánoce mohly začít. No a pak se stalo, došlo k tomu v sobotu, že jsem jaksi nedával pozor na pejsky, o příčinách nemá smysl se rozepisovat, zkrátka – přijdu do kuchyně a z nadílky perníků zbylo torzo a Gari má břich jak bubínek. Následoval pláč a pak to, co se nazývá smíšené pocity. Dodo zuřila, ale bylo jí Gari líto. Ta ležela zmožená na pelechu a funěla a Dodo jí četla Dášenku. Večer jsem vzal Gari na zdravotní procházku, pěkně na vodítku, aby se jí něco nestalo. Teď už je pondělí, perníčky oplakány, bříško splasklo a obnovena plnohodnotná vánoční atmosféra. I s torzem perníčků.
|