 |
Dva muži běhají s plackami v rukou a buší do kulaté věci a snaží se přebušit toho druhého. Dvě ženy se snaží o totéž. Jedenáct mužů na jedné straně a jedenáct na druhé kopou do... Nemá smysl pokračovat. Všichni jsou napnuti, fandí. Desetitisíce, snad statisíce. Ve stejnou dobu v mrazivé kosmické pustině sonda Philae vrtá díru do povrchu komety Čurjumov-Gerasimenko. Sonda přistál po deseti letech letu kosmickým prostorem možná o deset metrů vedle, než měla, a sedla si do stínu šutru, který tam čumí do prázdna úplně pitomě už čtyři a půl miliardy let.
Byla to klika, že se Rosetta s Philae do komety trefily a že Philae přistála, ale je to sakra smůla, že si sedla zrovna do stínu. Znamená to, že její sluneční panely nedostávají dost energie, a je tedy možné, že v řádu hodin sonda chcípne. Možná ale, že se něco stane a situace se změní.
Jestlipak tohle drama taky sledují desetitisíce nebo statisíce lidí?
Určitě ne. Chraňbůh, že bych chtěl zvedat prst a kárat a povykovat. Jen konstatuji.
A držím palec, aby tohle neskutečně napínavé utkání člověka s neznámem dopadlo ve prospěch člověka.
|
Vyorané myši
Naše pejskyně mají mnoho dobrých vlastností a k těm nejlepším patří jejich nechuť k brzkému vstávání. V létě je to mírně horší než v zimě, protože je brzy světlo. V tuto dobu je tma skoro do sedmi,takže nehrozí nebezpečí vpádu horkých čenichů pod peřinu. Pelechy jsou dva, jeden patří Noře, druhý Gari a tak tedy Gari leze do pelechu Noře a naopak. Z toho jsou někdy mrzutosti a pak dámy navrhnou řešení, že by s mohly přestěhovat do postele a že by pak byl pokoj.
Nebyl by pokoj. Marš zpátky, každá do svého pelechu, bestie! Pak nastává kompromis, společné bydlení v jednom. Někdy to vydrží až do pozdního rána.  |