V neděli večer to jsou teprve odhady, nicméně je zřejmé, že vyhrál Blok Petra Porošenka. Jeho zisk dvaadvaceti procent je ale studená sprcha pro ty, kdo si mysleli, že toto bude ten správný vůdce pro novou, demokratickou, nezkorumpovanou, efektivní a v blízké budoucnosti i produktivní, a tudíž prosperující Ukrajinu. Jeden volič z pěti - navíc za malé volební účasti - nedává Porošenkovi silný mandát. Porošenkovi šlape na paty Lidová fronta premiéra Arsenie Jaceňuka. Tito dva lídři by mohli vytvořit fungující tandem, ovšem veškerá politická zkušenost napovídá, že takové tandemy nefungují. Česká politika, která aspiruje na to být kultivovanější než politika ukrajinská, kde se parlamentní spory řeší prostě vyfackováním a vykopáním poslanců z budovy, taky nedokázala proměnit volební zisk v efektivní spolupráci, viz fiasko vlády ODS a TOP 09. Nedělejme si tedy iluze, že něco špatného těmito volbami na Ukrajině končí a něco dobrého začíná.
Je třeba přispět k tomu, aby přestala téct krev a aby Ukrajina navázala kooperaci se sousedy, samozřejmě i s Ruskem. To nebude snadné, stalo se příliš mnoho zlého. Čas je však účinný hoblík.
Ale musí se mu pomoci.
Tak se i stalo v neděli večer u Věry a Pepíka. Fanánek už přestal s Gari soupeřit, ten se odsunul do kuchyně a zaujal polohu moudrého muže, tedy vležmo na gauči. Ale v obýváku má pelíšek Pepinka. Do něho se Gari vtulila, když se unavila zápolením s Norou a běháním po schodech a pronásledováním Bertíka.
Pepinka už dávno na Gari neútočí. Gari vyrostla a mohla by ji snadno přetrhnout jak hada. A tak Garinčin vpád pojala jako příležitost k poskakování po hlavě a okusováním všeho co přesahuje hranici imaginární ideální koule.
Což je v podstatě celý povrch psa.