Pátek 17.10. 2014,
-
Hollande nevylučuje dodání prvního z Mistralů Rusku
- Putin přiletěl do Bělehradu, kde ho k nelibosti EU vřele vítali
- Evropa stále nemá dluhovou krizi za sebou, přiznala Merkelová
- Sobotka uvažuje o změně lídrů ve městech, kde ČSSD nevyhrála
- Podle Zemana by stát muslimkám neměl přiznat právo se zahalovat
- Diplomacie dál stojí za velvyslancem na Ukrajině proti Zemanovi
- Hudeček popírá, že by uvažoval o svém přestupu do hnutí ANO
- Požár a následné výbuchy zničily muniční sklad na Zlínsku
- Počasí v Praze: ráno a večer déšť, jinak oblačno, 20°C
Dnes do druhého kola senátních voleb
Asi je to trvalé neštěstí, dané trvale nešťastnou historií senátu, že se volí každé dva roky třetina. Ukázalo se, že senát není zbytečný útvar – třebaže jsou proti němu principiální námitky. Ta nejdůležitější se týká jeho smyslu. Dvoukomorový parlament je nezbytný ve státních útvarech federálního typu, jako jsou kupříkladu USA,kdy jedna komora odráží počet obyvatel jednotlivých členů federace a druhá komora hájí zájmy členských států federace bez ohledu na počet obyvatel. To je důvod, proč Václav Havel oprávněně navrhoval zavedení dvoukomorového parlamentu v Evropské unii – a pokud unie definitivně nezdegeneruje do podoby instituce pro generování zákazů igelitových pytlíků, bude muset k ústavní reformě přistoupit.
Leč zpátky k České republice. Zde má senát funkci šidítka či podvodu na poslancích někdejšího federálního shromáždění, kterým bylo slíbeno, že se stanou senátor, pokud schválí rozpad Československa. Ledva to udělali, řeklo se jim až naprší a uschne a oni šli s dlouhými frňáky domů.
Toto je historie a dnešek je dnes a máme volby do třetiny senátu. Význam je pouze pro posílení či oslabení jedné či druhé hlavní strany koalice, ČSSD a ANO. Účast patrně bude minimální, ale ani to nesnižuje význam volebního aktu.
Za Rakouska býval census majetku – kdo neplatil daně, nevolil.
Dnes platí census inteligence a občanského vědomí – kdo na věci veřejné kašle, nevolí.
Na významu voleb to nemění vůbec nic.
Svět s kornoutem na hlavě
Je to svět plný útrap. Gari má na hlavě kornout, aby si nelízala tlapu, doníž měla vraženou kanylu a hlavně, aby si nevytáhl trubičku, krou z ní odsává odsávačka plyny a tekuté nepřístojnosti. Ráno jsme se s Ljubou dohodli, že půjdeme na procházku separátně – já pojedu na kole, vezmu Noru a ona se vypraví za námi s Gari.
Jenže Gari chytla stopu a já byl s Norou na konci Myší louky v místě zvaném U dubu a slyším dupy dup, ohlédnu se, a řítí se Gari s kornoutem na hlavě za svou kamarádkou a v pozadí slyším kvílení „Gari, ke mně“.
Takže to bude chtít důmyslnější logistiku a důslednější rozdělení. Odpoledne jsem byl s Norou, Gari a Roníkem, jenže Roník a Nora nejsou ty správné milosrdné sestry, berou Gari jako parťáka a její kornout za něco, co je má rozesmát.
Takže znovu: sami s Gari, pomalu, důstojně, s kornoutem. Život není peříčko.
Ona morduje kelímek... a já nemůžu....
|