Velmi dobře organizovaný mají tento systém v Jižní Koreji. V korejských městech vidíte ráno takovéto péesáky, jak pomáhají dětem při přecházení ulic. Jistě mají i další funkce. Špatného na tom není vůbec nic. Navíc slýcháme volání z problémových lokalit po zřízení občanských hlídek. Záleží na nastavení kompetencí a než se začnou nastavovat, bylo by dobře o věci debatovat. Aby debata měla smysl, měla by být založena na jiném základu než na reminiscencích. Režim je čtvrt století pryč a je trapně snadné nápad odstřelit prostě poukazem na to, že se tady za bolševika dělalo „něco podobného“ a bylo to blbé.

Ta negativní prvotní odezva je bohužel symptom stavu společnosti a je smutné, když se k pivnímu hlasu hospody čtvrté cenové skupiny (i to je reminiscence na starý režim) připojí politici.

Principiálně je Chovancův nápad dobrý a kdyby se rozumně realizoval, posloužil by dobré věci. Hlavně v tom, že by posílil pocit sounáležitosti s komunitou. Blbé řeči ten pocit sounáležitosti jen narušují.

Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Do třetího týdne
Garinka hárá už třetí týden. Dostala se tedy do fáze, kdy podle všech regulí vymyšlených Matkou přírodou by se mohla stát Matkou psicí. Zatím ale se k pejskům chová kamarádsky, nikoli jako milostnice.

Včera jsem měl oba pejsky v ateliéru v Břežanech. Vrátil jsem se s nimi domů a asi pět minut nato mi volala Ljuba. Také se vracela domů a už byla u nás v ulici.
„Máš u vrátek Garinku!“
Zrovna jsme ji hledal po domě.
Ljuba, když vjela do ulice, viděla už z dálky psa, jak se nám dobývá do vrátek. Napadlo ji, že je to nějaký nápadník a ona to bla Garinka.
Potvora, proklouzla mi, když jsem zavíral vrátka.
Žádný pes široko daleko, tak snad to dopadlo dobře. Ledaže by nastalo Neposkvrněné početí.