Přitom Irák platil za zemi, kde se "to povedlo", takto byl výsledek intervence prezentován. Poruším zásadu být neosobní: i já byl přesvědčen, že je zásah v Iráku správný, že je třeba Husajna svrhnout. Netušil jsem, a budiž mi omluvou, že netušili i mnohem lépe informovaní lidé, jak je nemožné v 21. století prosazovat politický koncept z pumovnice.

Po dvaceti letech šíleného bojování a vzdorování terorismu a voleb a dalších voleb se na Irák valí pohroma v podobě islamistické tmy.

Život si pomůže. Jih Vietnamu také zavalili komunisté a následovalo krveprolití. Dnes je z Vietnamu rozumný prosperující asijský stát a američtí veteráni tam jezdí na prázdniny a na výlety s rodinami. I to patří k životu. Představa islamistického Iráku coby vzkvétajícího státu je v aktuální chvíli hodně divoká, ale co víme, co se stane za dvacet, třicet let.

Kdyby ten lidský věk při těch politických experimentech tak strašně neletěl...

Hodná paní ve Spořce
Zapeklitý úkol – zaplatit do Francie hotel v eurech. Nejsem žádná internacionální firma a všelijaké ty IBANy mi nahánějí strach. Takže jsem přípis vytiskl a s papírem jsem se odebral do spořky, kde mám konto.

„Máte internetové bankovnictví?“
„Mám,“ řekl jsem hodné paní.
„Tak to zaplaťte přes to bankovnictví. Tady máte telefonní číslo, kdybyste to nezvládl, zavolejte a oni vám poradí. Já bych vám to mohla odeslat, ale stálo by vás to dvě stovky.“
Velmi jsem jí děkoval a vrátil se k počítači. Ono to spořkové i-bankování je trochu na palici, ale nakonec jsem se k platbám do zahraničí dostal, aj te IBANe zvládol, peníze odeslal.
A správně!
Jak si mohu být jist? Dostal jsem e-mail, kde psali, že vše proběhlo OK a prachy jsou zaplaceny a že mi děkují za užití jejich služeb a že mi účtují dvě stě dvacet kaček.
Na shledanou!