Někdo by na tom určitě vydělal. Především občan, který by se dočkal bezpečné dopravy dřív, než uchřadne věkem. Vydělal by i stát, protože fungující doprava přináší investice a prosperitu. Prodělali by ti, kdo na průtazích a prodražování vydělávají.

Výrazný povyk proti projektům na výhodný výkup slyšíme od naší takzvané pravice, ohánějící se sprostými slovy jako je státní dirigismus. Ve skutečnosti jde o tržní princip. Za sedmdesát kaček za metr nemá smysl pozemek prodávat, proč bych to dělal, kdybych pozemek měl? Za pětikilo bych si to už rozmýšlel a asi bych prodal. Co je na tom dirigistického? Je to čistě tržní princip nabídky a poptávky. Úmysl ministerstva dopravy výrazně zvýšit výkupní cenu polností na stranách dopravních staveb je rozumný a jen si přejme, aby ho nesestřelili v parlamentu lidé, kteří na nás ušili multimiliardový podvod obnovitelnými zdroji. Že se tenkrát, když to sociální demokraté schvalovali v parlamentu, nebylo víc hlasů o spekulantech? Kdyby to tehdy takzvaná pravice vzala jako zásadní kauzu, nemusela by si teď tolik lámat hlavu s existencí.

Lomeňák do vody
Nora umí plavat a předvedla to i ve Vltavě. Musí ale mít asistenci a diváky a podporovatele. Gari už má svoji první plavbu za sebou. Jdeme po navigaci, Gari zmizla a najednou koukám, ona si to hasí v hluboké vodě od břehu pryč! Už jsem se chystal, jak po ní budu skákat, když se otočila a v naprosté pohodě se vrátila, vylezla, přiběhla ke mně a v těsné blízkosti se oklepala, abych z té koupele taky něco měl.

Pravda, v noci se mi pak zdálo, že jdu po navigaci a vidím Gari pod vodou – v mělké vodě. Nehybnou, zdá se utopenou. A že tam skočím a nejdřív si vytáhnu z kapsy mobil a on byl zapadlý a ne a ne ho vyndat a do toho přemýšlení, jak dlouho vydrží pětiměsíční štěně pod vodou a kolik stojí nový iPhone a nakonec všechno dobře dopadlo, protože jsem se probudil.

Stopy na nervové soustavě ale ten lomeňák zanechal.