Sociální demokraté měli od té doby sto a jednu příležitost chybu napravit. Neučinili to a potvrdili, že neudělali chybu – prostě normálně fungovali jako politická strana, která je nějak přisátá k moci a odměňuje své blízké. Práce ve funkci je pro ně nezajímavá ve smyslu výkonu a výsledku. Je pro ně zajímavá ve smyslu prestiže a výdělku.

Pavel Telička, který by měl za Českou republiku kopat v Bruselu už deset let, teď nastupuje do eurovoleb za ANO. Je to jiný Telička, než ten vykopaný od socdemáků. Bude hodně zajímavé, s čím do eurovoleb půjde. Nadšení z příslušnosti k Západu u nás značně vyvanulo. Unie zklamala jako generátor inspirativních celoevropských projektů, stal se z ní zdroj malicherné buzerace a prosazování ideologicky podbarvených imbecilit typu "udržitelný rozvoj" a "čisté energetické zdroje". To je cesta do pekel. Komunistický blok nesestřelili stateční disidenti, ale ekonomická neschopnost a k tomu horizontu zřetelně směřuje Evropská unie. Telička je člověk, který se v bruselských mechanismech důvěrně vyzná. Teď je nominován ANO a budeme tedy zvědavi – konečně - na jeho politický profil. Ten byl zatím neznámý. Telička byl znám jen jako člověk, který se v Bruselu vyzná. Teď půjde o to, co chce v Bruselu vykonat.

Šup do kuchyně
Gari si vede zdatně. Slyší na jméno, přiběhne na zavolání a zejména Ljuba s ní dělá divy výchovy. Nebylo by ale normální, kdyby nedělala malá zlobeníčka. Tak například vleze do kterýchkoli otevřených vrat nebo vrátek, a pak je na zahradě. No a když mají otevřené domovní dveře, je uvnitř domu.

V praxi to pak vypadá třeba tak, že jdu po ulici. Gari se batolí za mnou. Ohlížím se, dejme tomu, každých třicet vteřin. Ohlédnu se tedy, jdu dál a za patnáct vteřin se ozve hlaholení. Ohlédnu se, Gari nikde a hlaholí dům.

No jo, pootevřená vrátka, otevřené dveře a Gari se jim zjevila v kuchyni jako malinký chlupatý duch!
To je ještě dobré. Včera vlezla lidem do auta. A měl jsem kamarádku a ta měla ovčáka a ten nastupoval do autobusu – a odjel jí. To bylo teprve zlobeníčko!