 |
Jedno je třeba ocenit, že totiž svárné strany dodržují korektnost. Hašek s Tejcem veřejně popřáli Sobotkovu vyjednávacímu týmu úspěch, třebaže upřímnosti bylo v jejich přání stopové množství. Prezident pověřil Bohuslava Sobotku úkolem sestavit vládu a Sobotka se korektně tváří, že je to v pořádku a že bude jednou týdně prezidentovi skládat počet, jak se mu práce daří. Vyjednávání pokračuje a zatím se všichni účastníci snaží vyvolat dojem dělné spoluúčasti. V našich poměrech je jakýkoli náznak politické dobré vůle nezvyklý a vítaný.
Pověření sestavit vládu... Copak to je? Podle 62. článku ústavy prezident "jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi". O nějakém pověřování zde není ani slova. Přitom žijeme ve světě, kde to má být tak, že občan činí to, co mu zákon nezapovídá, kdežto veřejní činitelé činí to, co jim zákon nařizuje. V ústavě nic o právu prezidenta pověřovat sestavováním vlády není ani slova. Může to tedy být leda ústavní zvyklost, přičemž ústavní zvyklosti jsou, jak pravil Zeman, idiotské.
Toto budiž řečeno jen na okraj, protože to na další běh událostí nemá žádný vliv. Účastníci hru přijali a hrají ji. Má mnoho kol.
Hra o daně
Sociální demokraté šli do voleb s heslem, že zvýší daně těm, kdo hodně vydělávají. Proto je lidi volili. Do předchozích voleb šli občanští demokraté se slibem, že daně nezvýší, a proto je jiní lidé volili. Sobotka je nyní pod stejně silným tlakem zevnitř své strany, jako byl Nečas, ovšem z druhé strany. Nečas čelil opozici ideologických puristů, kteří hlásali doktrínu nezvyšování daní nikdy a za žádných okolností. Sobotka bude kritizován, když daně nezvýší.
Hra o restituce
Úsměvné jsou snahy přimět církve, aby se vzdaly sousta, které jim přihrálo duo Nečas a Kalousek i za cenu vlastní politické nesnáze. Církve můžeme podezírat ze všeho, jen ne ze slabomyslnosti. Byly by šílené, kdyby přistoupily na změnu dosažených smluv ve státě, kde byly uzavřeny ekonomicky sebevražedné smlouvy – například se solárníky. Copak se tu někdo vzdá benefitu, který si prostřílel náložemi úplatků přímých i nepřímých? To se ještě nestalo a pokud stalo, nevíme o tom.
|
Ráno jsem vyvážel bio popelnici, to už jeli kolem s kukavozem, jezdíá k nám jednou za dva týdny a odvážejí trávu a listí , zkrátka bioodpad. No a Nora proklouzla na ulici a běžela až na roh a tam se postavila a rozštěkala se na pána s pejskem.
Ona to normálně nedělá a až pak jsem se dozvěděl, že onen pejsek, přeněji docela velký pes a ještě přesněji docela velká černá rozježená fena, zkrátka, že je to její nepřítelkyně z Černík a když tak ji viděla upoutanou na vodítku, usmyslela si, že jí pořádně vynadá.
Což fungovalo do chvíle, kdy se nepřítelkyně pánovi vycukla a na Noru vystartovala.
Byl to úprk. Nora prchala , Rozježenka za ní. Vlekla zaseknutý naviják, ten skákal po asfaltu a hlučel a vypadalo to, jako by po ulici běžel Trepifajksl.
Nora zaběhla na pozemek – a Rozježenka za ní!
Nora oběhla dům a to už jsem jednal, nasměroval jsem ji dovnitř a zavřel za ní dveře. Rozježenka se vynořila a to už tu byl její pán a polapil ji, pozdravili jsme se a pán s Rozježenkou šli dál po svých.
Vidíš, nemáš si koledovat, říkal jsem pak Noře. Ale jenom vlídně. Lekci jí dala Rozježenka, proč bych k tomu měl ještě přisolovat!
|