 |
Vladimír Dlouhý měl včera v MF Dnes velký komentář obhajující rozhodnutí České národní banky zdražit euro a tím pádem zvýšit ceny. Dovozuje, že kritici tohoto opatření píší o něčem, čemu nerozumějí, kdežto ČNB že oplývá experty a analytiky a ti že opatření připravovali dlouho a ČNB ho spustila možná až moc pozdě. No a pak taky někde proklouzlo, že ČNB zrovna ne moc ideálně komunikovala s veřejností.
Byla by to obtížná komunikace.
Je třeba přesvědčit veřejnost, že neutrácí a dává si peníze do banky proto, že čeká, až vše bude levnější. Ono na tom něco je. Taky jsem čekal, až LCD televize zlevní pod 20 tisíc, až jsem si ji koupil za patnáct. Snižování cen provázené snižováním platů je deflace a právě před ní nás chce ČNB ochránit, protože hubí ekonomiku, vede výrobce k záhubě, zvyšuje nezaměstnanost. Guvernér ČNB Miroslav Singer vzkázal obyvatelstvu aby utrácelo, protože levněji už nebude. Upozorňuje, že tendence jsou zjevné, že spotřební zboží je skutečně stále levnější a že úspory v bankách rostou. Což je bezesporu pravda.
Doufejme, že má Vladimír Dlouhý pravdu a že experti ČNB opírají svoje úvahy o tvrdá data.
Že lidi spoří, je evidentní, to vykazují bankovní statistiky. Otázka ale je, proč to dělají, a o tom by také ta tvrdá data měla být. Jistě to není jenom proto, že lidé odkládají nákupy na dobu, až bude zboží levnější. To by bylo špatné, protože by tím skutečně tlačili výrobce do kouta, nutili by je zlevňovat až na hranici rentability a pak by následoval krach. Druhý faktor ale bude obava z politické nestability. Dá se podchytit tvrdými daty? Snad nějakými výzkumy veřejného mínění, ale kdo by jim věřil v době, kdy se nedá věřit prakticky ničemu. Politický systém se v podstatě rozpadl, ODS fakticky neexistuje jako státotvorný činitel, ČSSD se opticky stabilizovala, ale nikdo neví, jak je to s ní ve skutečnosti, morální vítěz voleb ANO se pořád ještě nevyjádřil, co chce a o co mu jde, jediná konsolidovaná politická strana je KSČM, pak ovšem není divu, že si lidé dělají rezervu. A když se lidé dozvěděli, že doposud nejdůvěryhodnější státní orgán, tedy ČNB, se rozhodl pozvednout ekonomiku tím, že před Vánoci způsobil vzestup cen, pak si nejspíš řeknou, že zešíleli už opravdu všichni, a svoje peníze už ani nebudou dávat do banky, ale budou je cpát do štrozoku, mimo dosah pracek těch šílenců, kteří nám vládnou.
Vladimír Dlouhý nám ale vysvětlí, že jsme hlupáci a ničemu nerozumíme a Miroslav Singer poradí sáhnout do štrozoku a vyrazit do marketu to pořádně roztočit, když už je to tam všechno dražší.
Aspoň že se tomu můžeme smát.
|
Nebude to žádná podgerovská příhoda, spíš dotaz: vyzná se někdo ze čtenářů v systému parkování na letišti FJS v Mnichově? Mají tam dlouhodobá parkoviště pro lidi cestující někam dál. Využili jsme to dvakrát. Pokaždé bylo třeba si udělat internetem rezervaci. Když to bylo poprvé, šli jsme s vytištěnou rezervací do ofisu a tam nám něco udělali a parkování bylo levnější.
Podruhé jsme to zkoušeli teď, když jsme byli od minulého týdne v Istanbulu. Vyřídil jsem internetem rezervaci, a i kartu to po mě chtělo. Parkhaus 81 byl docela daleko od terminálů, jednu cestu S-bahnem. Přijeli jsme tam, následovala normální garážová procedura, zmáčknout knoflík, vyjede kartička, otevře se brána, vy vjedete a zaparkujete. OK. Odletěli jsme do Istambáše, vrátili se a pátráme po ofisu. Našli jsme ho, byl v přízemí terminálu 1. No a vlídný pan ofisák po nás žádnou rezervaci nechtěl, odkázal nás na parkovací automat, vrazil jsem tam kartičku, pak platební kartu a měli jsme hodinu na odjezd z parkhaus.
Proč tedy ta rezervace? Proč to po mně chtělo číslo karty? Rozhodně to bylo jinak než poprvé. Vyzná se v tom někdo a dá mi vědět, pokud ano?