Ovšem sociální demokracie se propadá z role suverénního favorita. Trapná je i hranice třiceti procent, ostudná vzhledem k situaci, kdy mohla jen tančit na protivníkově mrtvole. Jenže teď to vypadá, že nedosažitelná není ani hranice pětadvaceti procent, a pak bez nejmenších pochyb bude sestavení vlády záležet na Zemanově libovůli. Vláda kamarádů má velkou naději na pokračování.
Přirozeně že všechny odhady mohou mít cenu papírku od sýra vzhledem k faktu, že polovina voličů se ještě nerozhodla. Nicméně jednu výpovědní hodnotu přece jen mají. Nerýsuje se nějaká výrazná levicová většina. Přestože si Zeman může paty pošlapat, aby podpořil svoji tlupu nýmandů v SPOZ, na obzoru není žádná levicová většina, natožpak ústavní levicová většina. Pětadvacet oranžových s patnácti rudými dávají dohromady čtyřicet a z toho žádný Únor 1948 nebude.
Co tedy bude? Bohuslav Sobotka se marně snaží dostat do lidí ideu, že mají volit osvědčené strany. I jeho strana se zprofanovala a hrozivá část někdejších voličů jí prostě přestala věřit. Vsází na nové koště, které "ten bordel vymete", jak slibuje Tomio Okamura. No a protože se život skládá z paradoxů, pak se ukáže, že máme na Hradě člověka, který si z parlamentu udělá hadr na boty. Přičemž pochopíme, že to je jediné poslání, které parlament vzedší z těchto voleb je schopen splnit. Ano, hlavu vzhůru: úsvit demokracie nám svobodně způsobí, že zezelenáme v obličeji. Dejte si sociálně i občansky demokraticky třešňový kompot a budete z toho mít top pirátský nekřesťanský zážitek.
Ketty je německá ovčanda a před ovčouny má Nora respekt. všem za plotem si na ně troufá.
A včera? Potrkali jsme Ketty a její paní. Zastavil jsem se na kus řeči. A pejskové?
Žádné burácení. Pravda, taky žádné kamarádění, žádné očuchávání, žádná hra na honičku. Bylo to chladné setkání dvou dam. Hm, vy jste tu taky? Zajímavé.
Ale nemuselo by to být. Budu se dívat na druhou stranu ulice. To je zajímavější pohled.