 |
Přál bych si, prohlásil žokej Josef Váňa po Velké pardubické, aby přišel pan Babiš a udělal pořádek. Je to vyjádření nálad těchto dní. Favorizovaná sociální demokracie má pod třicet procent preferencí, to je tragický výsledek pro stranu, která měla našlápnuto na drtivé vítězství po debaklu Petra Nečase a jeho týmu. Ta by měla mít čtyřicet i více procent, kdyby lidé byli ochotni uvěřit tomu, že se od ODS liší jinak než osmnáct od dvaceti bez dvou. Což očividně nejsou.
Zato věří, že přijde pan Babiš a udělá pořádek. Pan Babiš a jeho ANO se dostal preferencemi na roveň stabilní preferenci komunistů. ODS má sotva polovinu toho, čeho dosáhlo Babišovo ANO. Jsou to samozřejmě jen nezávazná čísla, nicméně by to bylo velké překvapení, kdyby se Babiš do sněmovny nedostal.
Jakpak začne dělat pořádek? Už vyslal signál, že nebude usilovat o ministerstvo zemědělství. Zlomyslný skeptik se zeptá, proč tedy tu investici dělal, ale vyčkejme věcí příštích. Dejme tomu, že má opravdu tu nejlepší vůli vyčistit ten Augiášův chlív. A dejme tomu, že lidé uvěřili sloganu, že Babiš nepotřebuje krást, protože má peněz dost.
Nezdá se však, že Andrej Babiš bude po vstupu do sněmovny vybaven pravomocemi Benita Mussoliniho, který za Sicilii zatočil s mafií během půl roku. Bude poslancem, jedním z dvou set, pravděpodobně předsedou poslaneckého klubu ANO. V klubu s ní bude odhadem mezi dvaceti až třiceti dalších poslanců. Jejich hlas bude mít stejnou váhu jako ten jeho. Při nejlepší vůli řídit stát jako firmu nebude moci Babiš řídit jako firmu ani svůj klub. Na své poslance bude mít jedinou páku, že je totiž nezařadí na kandidátku v řádných volbách v roce 2017. Nebude moci vzpurného poslance vyhodit. Nikdo nemůže řádně zvoleného poslance ze sněmovny vyhodit, i kdyby ho chytli s krabicí od vína se sedmi nevysvětlitelnými miliony, což je, jak známo, doloženo.
Kde mají voliči záruku, že Andreje Babiše doprovodí sestava lidí stejně idealisticky založených jako je on? Tu jistotu nemá ani sám Babiš. Chystá pro své budoucí poslance morální kodex, který je zaváže hlasovat v souladu s linií ANO a nepřebíhat ke konkurenci. A co když se nechá koupit, jako se nechali koupit jiní? Pokusí se je Babiš přeplatit, jak to dělal politický nebožtík Bárta se svými veřejnými poslanci? Pak bude riskovat soud.
To je vážný a zjevně neřešitelný problém. Jisté je, že nastávající volby bramboračkou českého parlamentu pořádně zamíchají. Téměř jisté je, že z toho vzejde bramboračka ještě větší, ovšem naděje umírá poslední.
|
V garáži máme hned vedle vrat koutek: vyzděnou vaničku a ze zdi vede šlauch od sprchy. To je myčka na Noru. Šlauch nemá na konci sprchový nástavec. To proto, že sprcha šumí a Nora se toho šumění bojí.
“Vždyť je to příjemný,“ vysvětloval jsem Noře. „Ze sprchy stříká spousta pramínků a ty tě šimrají...“
Bojí se a musel jsem sprchu odmontovat.
Nenávidí to místo. Na procházce proletí bahnem a studenými loužemi, vleze do potoka, brodí se na kraji rybníka. Nedělá jí t žádné problémy. Ale aby vlezla do vaničky a nechala se omýt vlažňoučkou vodičkou – pečlivě ji temperuju, samozřejmě...
Ale nevzpouzí se. Nemusím ji tam vléct násilím. Jde pomalu, důstojně, nakonec tam vstoupí, hlavu vztyčenou, a dívá se na mne smutnýma očima.
Ano, tak nějak, hrdě a důstojně, šla Jana z Arcu na hranici.