 |
Jelikož Zemana nechytla viróza a nedělo se nic podobně politicky důležitého, média se chytila přiznání americké Ústřední zpravodajské služby, že existuje Oblast 51. Je to taková senzace, jako kdyby CIA oficiálně připustila, že existuje stát Michigan.
V Nevadě leží Mohavská poušť. Je u ní letiště, mimo jiné tam skladují momentálně nepoužívaná dopravní letadla. Zkoušejí se tam rozmanitá experimentální letadla. Je veřejně přístupné, já tam byl, nechali mě tam i fotit. Kousek dál je Edwards Air Base. Tam jsem nebyl, tam nikoho nepustí, je to vojenská základna přísně střežená. No a ještě dál je Homey airport neboli Groom Lake neboli Aera 51, kde se zkoušejí supertajná letadla a létací vymoženosti všeho druhu. Je to vojenské, je to tajné, nicméně nic záhadného na tom není. Žádná armáda na světě nepředvádí všechno.
Jiná věc je, že ufologové vyrobili v průběhu let mýtus o tom, že americké letectvo potažmo vláda potažmo establishment suší v Oblasti 51 zbytky USO včetně mrtvých mimozemských pilotů.
Zákony skutečně demokratických států přikazují státním institucím, aby zveřejňovaly rozmanité dokumenty – třeba tajné, po zákonem schválené lhůtě. Odtud pramení periodicky se opakující humbuky o tom, že CIA připustila existenci UFO. Ve skutečnosti jen odtajnila doposud tajné materiály, typu výslechu pana Joe Doe, že viděl záhadný objekt nad svou stodolou. Průkazná hodnota není blízká nule. Je prostě absolutně nulová. Stejně jako je nulová výpovědní hodnota zprávy o tom, že CIA odtajnila Oblast 51. Ta byla, jest a bude, přístupná nebyla, není a nebude a americké letectvo na ní bude podnikat své hokus pokusy, jako to dělalo, dělat a dělati bude. S UFO to má asi tolik společného, jako mám já s čínským kloboučnictvím. Přeji hezký víkend.
|
|
V pondělí jsme s Dominikou kupovali kolo a každý den pilně trénujeme. Moje vnučka nepatří k těm zavile sebevražedným dětem, které skáčou po hlavě ze stromu. Je to osoba velmi opatrná a pozoruhodný je už sám fakt, že si na kolo sedne.Kritická fáze je rozjezd. V prvních dnech vyžadovala moji asistenci, tedy připostrčení v první fázi jízdy. Nicméně pořád ještě trvá na tom, aby se mohla dotýkat nohou země a sedět při tom na sedle. Včera večer ale už na to byla tak, že stojí celou plochou nohy a kolo je vykloněné směrem ke stojné noze.
Věřím, že dnes se dostaneme opět o cyklistickou píď dál. Bude to úspěch, jako každý pokrok je úspěch, nicméně meta zvaná Tour de France je pořád, přiznejme, hodně, hodně daleko.