V politice, stejně jako ve válce, se situace mění každým okamžikem. Někdy, momentálně u nás ano. Miloš Zeman postavil svoji vládu naprosto nestandardním způsobem na kraji možností ústavy. Na kraji, nikoli za okrajem. Pokud se sněmovna opravdu usnese na rozpuštění, proti její legitimitě nelze vést závažné námitky. Může se samozřejmě stát, že se sněmovna nerozpustí. Hypotéky tlačí a vidina odchodu do reálného života, kde se pracuje, je pro poslance děsivá. Nicméně i pak zůstane velké opodstatnění pro Rusnokovu vládu – ta beztvará melasa zvaná poslanecká sněmovna žádnou vládu sestavit nedokáže. To vše opodstatňuje a zpětně posvěcuje Zemanův nestandardní krok.

Zůstává tu ale námitka, že Zeman není nestranný prezident. Ano, je levicový, ovšem Klaus byl pravicový a Havel náležel k takzvané moderní levici. To co je hloupé, to je ona směšná strana, kterou si vybudoval, aby se při objímání stromů necítil osaměle. Vzhledem k tomu, že k němu rozhodující část sociální demokracie otevírá dychtivou náruč, strana Zemanovci se mu plete pod nohy. Předvídali jsme tu, že sociální demokracii rozloží, pokud se stane prezidentem – jenom jsem nečekal, že to bude takový fofr. K ovládání zákonodárného sboru teď Zeman žádné Zemanovce nepotřebuje. Pod vedením Michala Haška sklopila sociální demokracie uši a bude hopsat, jak Zeman poručí.

Bude mu to stačit? A jak situaci ovlivní hlasování o rozpuštění sněmovny? To bude obsah turbulentní politiky, jak nastane od začátku příštího týdne. Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz Pozvolné pokroky
V pondělí jsme s Dominikou kupovali kolo a každý den pilně trénujeme. Moje vnučka nepatří k těm zavile sebevražedným dětem, které skáčou po hlavě ze stromu. Je to osoba velmi opatrná a pozoruhodný je už sám fakt, že si na kolo sedne.

Kritická fáze je rozjezd. V prvních dnech vyžadovala moji asistenci, tedy připostrčení v první fázi jízdy. Nicméně pořád ještě trvá na tom, aby se mohla dotýkat nohou země a sedět při tom na sedle. Včera večer ale už na to byla tak, že stojí celou plochou nohy a kolo je vykloněné směrem ke stojné noze.

Věřím, že dnes se dostaneme opět o cyklistickou píď dál. Bude to úspěch, jako každý pokrok je úspěch, nicméně meta zvaná Tour de France je pořád, přiznejme, hodně, hodně daleko.