 |
Dneškem přestává být sociální demokracie samostatnou svéprávnou politickou stranou a Bohuslavb Sobotka přestává být rozhodující figura na levicové scéně. Nedokázal přesvědčit grémium své strany, že z dlouhodobého hlediska je třeba hájit principy pluralitní demokracie založené na vyvážené interakci politických stran. Zvítězil okamžitý zájem, čili zvítězil čistý oportunismus. Michal Hašek se definitivně stal trojským koněm Miloše Zemana v sociální demokracii. Strana je rozštěpená a to je věru pro ni nepříjemná situace v době, kdy se měla chystat k volební mobilizaci a připravit se na vítězství, které by mělo být přesvědčivější než to ne-vítězství z posledních voleb.
Z krátkodobého hlediska ovšem jde sociální demokracie zdánlivě schůdnější cestou. Bude se tvářit, že se nic nestalo, a bude spoléhat na to, že její volič si nevšimne takové maličkosti, že se z ní stala loutková strana dirigovaná z Hradu. Navíc podpora sociální demokracie bude znamenat velké posílení Rusnkovy skoro legální vlády i v případě, že důvěru nedostane. Ona ji skoro dostane... a to jí dá zdání legitimity a oprávnění měnit složení správních rad ještě tři čtyři měsíce. Za tu dobu se toho může hodně stát, ten druhý pokus může Zeman opět svěřit Rusnokovi a pak se uvidí, jak dopadne to další hlasování.
Pikantní je, že Sobotka dostal za úkol vyjednat změnu ústavy. To bude fakt úžasná změna ústavy! Tak předně, aby změna ústavy měla smysl, musela by prezidentovi přistříhnout brka. To je operace, která se těžko provádí, když je činitel vybavený nůžkami zabořen do zadku toho, komu mají býti brka ostříhána. Navíc, aby návrh na změny ústavy uspěl, bude muset Sobotka jednat s poraženou a neústavně odsunutou vládní koalicí. Ta by musela projevit hodně velkou velkorysost, aby vyšla Sobotkovi vstříc! Horší funkci nemohli pro Sobotku vymyslet. Je to figura skoro k politování... a on se chudák tolik, tolik snažil!
|
Nejvíc se bouřky bojím já. Ty přívalové deště fakt nemám rád a Ljuba velmi nerada luxuje louže v obýváku a já velmi nerad běhám v lijáku kontrolovat pumpu,která odčerpává nachytanou vodu zvodní jímky. Toto vše Nora neřeší a v noci zvedne hlavu jenom když opravdu praští hrom a blesk osvítí půlku oblohy. Koukne se, co já na to a když nic, hlavu zase složí na pelíšek. Tak to má být a jsem rád, že to tak je. Nora se nebojí ani rachejtlí, takže o Silvestra není třeba pouštět válečné filmy typu Vylodění v Normandii, aby se pes uklidnil.
Potud v pořádku, jenomže to nic nemění na faktu, že přívalové deště nemám rád a že na ně mám přibližně stejný vliv jako ten pes, kterému jsou lhostejné a na hromy blesky nereaguje, leda pozvednutím hlavičky.
|