 |
Občanská demokratická strana, která se dlouhodobě ocitá v pozici sněhuláka na jaře, který se občas zaraduje, protože se zatáhne a je zima a on přestane tát, pokračuje v další ztracené bitvě. Můžeme se domýšlet, odkud vítr vane, zdali je to korupční tlak tabákových výrobců anebo převaha kouřících poslanců, jisté je jedno.
Zkuste si zapálit cigaretu během dvanáctihodinového letu do Hong Kongu. Kuřte v RegioJetu, až pojedete do Ostravy. Zapalte si v tramvaji. Hulte v kině.
Toto všechno dnes nikoho ani nenapadne – a nikomu to nepřijde divné.
Meritum věci je v obtížnosti vůči okolí. Budujte si svoje závěje dehtu v plicích a aktivujte rakovinové buňky do sytosti, ale nechci, abych kvůli tomu smrděl vaším kouřem, to je moje pozice v této věci. Svoboda končí tam, kde začíná nesvoboda jiného. Obtěžující aktivity vyvolávají nelibost. Pan ministr zemědělství Bendl a ministr průmyslu Kuba se obávají dopadu eventuálního zákazu kouření v restauracích na podnikatele. Nejhorší dopad na podnikatele mělo působení vlády Petra Nečase, která zatáhla republiku do recese, zatímco ostatní sousední státy jsou na tom relativně lépe. Vláda se opírá o Poláky a společně se obávají, že tabákový průmysl odejde z Evropy. Nechci pošpinit slušnost místa pro úvodník Neviditelného psa, a proto nenapíšu, kam by podle mého mínění tabákový průmysl měl jít.
Je zde argument – alkohol; špatné stravování; i to působí zhoubně na zdraví. Ale je to privátní věc. Tlusťoch do svého metabolismu nikoho netahá, nanejvýš působí nepříjemnosti, když vedle něho sedíte v letadle. Kuřák ale smrdí. Zasmraďuje veřejný prostor. A tohle hájí Občanská demokratická strana. Ideologickými pitominkami nezastře tento prostinký, snadno ověřitelný fakt.
|
Věra s Ljubou naučily Fanánka a Noru chodit po kladině. Pravda, ta kladina je v půlmetrové výšce nad zemí a ta výška nad zemí opravdu, ale opravdu hraje roli. Nicméně na druhou stranu, kladina je kladina.
Fanánek po ní přejde, kdežto Nora, ta se producíruje. Jakmile ji spatří – ona to není kladina v pravém slova smyslu, je to pomyslná lavička u pomyslného volejbalového hřiště, aby pomyslní diváci mohli sledovat pomyslný západ a to vše je zarostlé trávou a kopřivami. Pro Noru je to jeviště její dovednosti. Ladně vyskočí na kladinu, jde doprostředka, OTOČÍ se na ní a jde zpátky.
Pak vyžaduje potlesk.
Právem. Má ho mít. Potlesk a frolíka.
|