Klausovo loučení
Před dnešní Zemanovou inaugurací bylo největší atrakcí televizní loučení Václava Klause po desetiletém působení v čele státu. V projevu byl jeden prvek charakterizovatelný coby pozitivní – nehodlám odejít, já se vrátím. I´ll be back, pravil Terminátor a vjel do policejní stanice náklaďákem.
Jeden moment projevu byl nejnápadnější. Prezident nehodnotil stav země, v jakém ji předává nástupci a v jakém ji přebíral. Hovořil čistě o sobě, jako kdyby se loučil muzikant, který hrál deset let na basu a teď vypráví, co a jak a kde mu nařízli smyčec a kde mu struny polili pivem. Je pěkné se chlubit, kolika vládním krizím zabránil, ale už neřekl, kolik jich vyvolal. Jeho hlavním cílem byla izolace České republiky v evropském kontextu. Tak to se mu povedlo dokonale. Jistě jsou v projevu pasáže, s nimiž nelze nesouhlasit. Nejúčelnější způsob jak čelit korupci je odstranit její příčiny, v tom má Klaus pravdu. Proč dnes nemusíme korumpovat řezníka nebo autoservis?
Odpověď je prostá, protože nejsou státní.
Ovšem odvolávat se na potřebu zeštíhlení státu po čtvrtstoletí působení ve vrcholné politice, to je taky hodně pokrytecký postoj. Copak udělal Václav Klaus pro zeštíhlení státu?
Nic, co by utkvělo v paměti.
Odchází z čela státu jako rozporná osobnost a dnes nastoupí jeho karikatura: ještě větší ego, bohužel neskonale nižší schopnosti.
Máme se na co těšit.
Nová kamarádka
Kamarádek není nikdy dost. Přibyla Kvanu, fenečka rodu hasky. Ta se nejdřív Nory bála a dnes už spolu zápasí na Myší louce a honí jedna druhou, až jim drny za patami lítají. Nově je tu Besinka. Je to malý bílý knírač a to píši s plným vědomím, že je to malý malý bílý knírač, protože ta psí rasa se tak jmenuje. Koeficient roztomilosti je tam vysoký a u štěněte maximální, tím spíš, když se mrně batolí po trávníku ve svetru. Takže, Besinko, vítej v partě. A že se Nory bojíš, na to nedbej. To přejde.
Čtěte
digineff.cz. Navštěvujte
facebook.com /Digineff.cz
Skvělé představení v Celetné
Herecká taneční skupina Veselé skoky funguje už deset let od chvíle,
kdy choreograf a pedagog DAMU Martin Pacek nápad založit profesionální
taneční divadlo postavené na nápaditých a vtipných choreografiích a
originálním humoru. K němu se přidala choreografka Jana Vašáková a
její manžel, herec a režisér Miroslav Hanuš. V neděli byla v Divadle v
Celetné premiéra jejich páté... a teď jak to nazvat ... hry, férie,
grotesky... zkrátka, premiéra osobitého baletního muzikálu Chabrus
line. Podobnost s Chorus line není náhodná. Taky je to konkurs do
muzikálového sboru, ovšem konkurs postavený na hlavu. Když jsem tak na
to koukal, říkal jsem si, kam se ten náš humor posunul: ono dřív se
těžila legrace z toh, že někdo jako něco dělal blbě a lidi se tomu
smáli. Jenže tahle osmička (čtyři a čtyři, zájemci a zájemkyně)
skvěle tančí jak o život a protože to jsou herci, není to jen dokonalý
tanec, má to výraz, má to nadsázku, má to přesah. Chcete-li se pobavit
a potěšit, jděte na Veselé skoky, třeba zrovna na Chabrus line. Ale
musíte mít rádi recesi a říká se, že velké procento lidí ji není
schopno pochopit. Tak pozor, aby chyba nebyla někde jinde než na
jevišti...