 |
Václav Klaus označil žalobu 27 senátorů vůči němu za velezradu za politické hrátky. Nejsou to vhodně volená slova, blíže pravdě byl premiér Petr Nečas, který to označil za ubohost. Politické hrátky jsou politika a politika má nějaký smysl, nějaký cíl, je to aktivní činnost ve prospěch něčeho nebo něčemu. Tady je cíl jediný, mediální zviditelnění těch, kdo se toho nesmyslu účastní.
Můžeme si o Klausově amnestii myslet cokoli. Velezrada je však jasně definovaná a to, co Klaus udělal, do definice nepasuje. Navíc se soudní projednávání takzvané kauzy velezrada nestihne do sedmého března, kdy Klaus funkci opouští. Je to vskutku jen ubohá, trapná exhibice.
Není jediná.
Věci veřejné v úporné snaze na sebe upozornit podaly trestní oznámení na vládu. Proč? Vždyť je to jedno. Je to trapný krok trapného spolku, který se dostal do sněmovny, protože slíbil něco, co nemohl a nechtěl splnit – totiž jinou, totiž slušnou politiku.
Ano, trapnost takzvaně frčí, je in, trapně se chová kde kdo. Trapná je i iniciativa "Zeman není mým prezidentem". Většina voličů Zemana zvolila, tečka. Z toho plyne, že Miloš Zeman je prezidentem všech občanů. Tak to prostě v demokratických systémech chodí. Někdo se s tím nedokáže smířit a tím jen dokazuje, že se mu bolševismus zaryl nejen pod kůži, ale i do mozku.
Což je hodně trapné.
|
Nakonec to dopadlo tak, že Nora zůstala doma až do noci nocoucí a nikdo ji nedal vyčůrat. Koupili jsme si s Ljubou lístek do kina a já myslel, že Ljuba bude ze Zvole odjíždět před kinem a ona myslela, že já se ještě před kinem vrátím z ateliéru v Břežanech a s Norou se proběhnu. No a protože jsem si nechal vybitej mobil, komunikace žádná.
Ještě štěstí, že se Noře nedoneslo, jak to vlastně bylo! Musela by si myslet:
On myslel, že ona myslí a ona myslela, že on myslí. To jsou oni, ti myslící tvorové! Že prej myšlení, zázrak přírody, boží dar! Z toho jejich myšlení se nakonec člověk pes může málem pochcat.
|