![]() |
Pane Štětino, věříte, že vaše podání tentokrát uspěje?
Věřím, stejně pevně, jako při devětačtyřiceti předchozích.
Předpokládal bych, že vaše naděje bude slábnout.
Naopak! Moje podání mají smysl především v tom, že otevírají lidem oči. Připomínají nelidskost komunistického režimu a burcují k mobilizaci politické vůle. Když ta nebude chybět, komunisté se mohou dostat mimo zákon během půl roku.
Nemyslíte si ale, že ta politická vůle půjde těžko vyburcovat v době, kdy je prezidentem republiky komunista, kdy komunista je předseda vlády a komunisté mají převahu sedmi křesel v parlamentě?
Naopak, teď je ta správná chvíle. To, před čím jsem burcoval, se naplnilo. Jen slepý by to neviděl a hluchý neslyšel.
Kdo ale tu stranu v parlamentě zakáže? Teď, kdy mají komunisté sto sedm křesel z dvou set?
Co? Ještě jednou, prosím. Víte, já teď nějak hůř slyším.
![]() |
Od té doby, kdy jsem zjistil, že pes pod peřinou je skvělé ohřívací těleso, je rituál jiný. Ráno se Nora probudí a jde obejdovat k mé části postele. Probudím se taky poodhrnu deku, ona tam vklouzne a položí mi hlavu na ruku, takže pak spíme ve stylu lžíce.
Musím zjistit, jak to vidí naopak Ljuba ze své strany. Čnělka to není, nic nevyčnívá. Jen z ptačí perspektivy zpod deky vyčnívají čtyři dlouhatánské tlapy.
![]() |