 |
Už dvacet senátorů a jednašedesát tisíc lidí vyzývá k podání žaloby na Václava Klause pro velezradu kvůli novoroční amnestii. To je druhý extrém, na opačném pólu hlasů podporujících Klausův počin jako zdravé profackování českého soudnictví.
Neuvážené žaloby, ať už je to tato anebo ustavičná podání k ústavnímu soudu kvůli jakémukoli hlasování ve sněmovně, které nejde prohrávající straně pod fousy, vyvolávají erozi důvěry v soudní systém. Maminka naplácá dítěti vařečkou a je dva roky popotahována a její dvě děti jsou v Klokánku jen proto, aby se zjistilo, že šlo o nesmysl (tak aspoň to aktuálně vypadá, protože soudní řízení je u nás Nekonečný příběh a žádné profackovávání na tom nezmění vůbec nic).
Pro určitý typ lidí je to prostředek ke zviditelnění, jak se hezky říká nesmyslným exhibicím prováděným v naději na odezvu v novinách.
Velezrada je příliš vážná věc, než aby se z ní dělal trhací kalendář. Velezrady existují, není to žádný výmysl. Československo se stalo v roce 1968 obětí velezrady ze strany vedoucích činitelů strany ovládajících státní moc. To, že tito lidé nebyli postaveni před soud a odsouzeni, že vyšetřování bylo provedeno formálně a bez výsledku, že bylo sabotováno ze strany nové státní moci, která přišla po té staré, ano, to je strašlivá hanba a stín na našich novodobých dějinách.
Zato aktuální bušení v prsa a povyk o velezradě je trapnost, která plnou vahou dopadá na její původce.
|
Volal mě kolega novinář z Blesku. Pracuje tam v magazínu a dělá něco jako anketu na téma „Já a můj pes“. A ž stačí pět řádek textu. Stačily by řádky tři, v nouzi dva. Ovšem u toho musí být fotka.
Seděli jsme s Ljubou zrovna u poobědového kafe a Nora trůnila na svém křesílku.
“To je jednoduché,“ řekl jsem, „Ty dva řádky vám nadiktuju a s Norou mě Ljuba vyfotí iPhonem a pošle vám fotku mailem.“
Po těch slovech, jakmile je slyšela, Nora plavně seskočila z křesílka odešla nahoru do ložnice (naší ložnice, ona nemá ložnici, pokud ovšem naši ložnici nepokládáte a její ložnici) a zakutala se do pelechu.
Nemá ráda bulvární tisk.
Nicméně nakonec nalákána na kanapíčko, z něhož se díváme na filmy a zde vyfocena, jak račte viděti. Všichni tři zde sedáváme.
Má ráda koukání na filmy.
|