Příznačná maličkost
Dá se říci, maličkost. Na bezpečnostní konferenci v Mnichově se debatovalo o mnoha důležitých věcech. Mezi jinými o energetické soběstačnosti a zde přišla na přetřes otázka těžby břidlicového plynu. Ta by mohla výrazně zmírnit tlak ze strany vyděračských mocností, jako je Rusko a státy Blízkého východu. Na pořadu byl i konflikt v Mali, kde francouzská armáda pomáhá Mali ubránit se před útoku islamistických hord. Česká vláda uvažuje o vyslání instruktorů, kteří by pomáhali Malijcům posilovat obranyschopnost. Je to správný krok, pokud nám jde o součinnost v rámci spojenectví západních států. Za postřeh ale stojí i komentář ministra Schwarzenberga, který je na mnichovské konferenci přítomen. Cituji ze serveru České noviny:
"Od poměrně malé země se mnohem více neočekává. Nemáme letadla, která by se tam mohla zapojit, nemůžeme tankovat letadla ve vzduchu a také se v pouštním boji moc nevyznáme. (...) Na nás je tak spíše, abychom poskytli jistý výcvik," řekl náš ministr zahraničí. Z toho plyne, že naše letectvo je v souvislostech kolektivní vojenské činnosti Západu přinejmenším pochybné kvality, horká hlava by prohlásila, že je k ničemu. Je to zdánlivá maličkost, ale ty maličkosti se sčítají. Zvenčí se to dá komentovat:
Jsou to spojenci, ale jinak jsou k ničemu.
Někdo na tom ale vydělal hodně peněz. Třeba nám švýcarská nebo kdovíjaká, ale jistě ne česká policie zjistí, kdo to byl.
Mimochodem, k otázkám viny. Co má nyní dělat občan, který Zemana nevolil, kdo ho považuje za exponenta cizích zájmových vlivů, komu je odporná ideologie xenofobie a lži šířená tímto člověkem? Němcům je vytýkáno, že při nástupu Hitlera "mlčeli". Adam Drda nemlčel a na základě udání Štěpána Kotrby dostal do nosu. Kde tedy je míra odpovědnosti občana za to, co se ve veřejném prostoru děje?
Jak jsme všechno stihli
Včera nás Ljuba ponechala bez dozoru a přesto jsme s Norou všechno stihli. Svítilo sluníčko, takže jsem měl příležitost pořídit referenční snímky Canonem S110 pro svého Digineffa. Pak jsme si po obědě schrupli a po obědě jsem napsal za Nořiny asistence Poslední slovo do Lidových novin. V další fázi jsme se vypravili do lesa na dříví. Vezl jsme kolečko a na kolečko připevnil obrovskou kupu suchých haluzí. Nora běhala kolem a nosila větvičky. Vrátili jsme se a stačili jsme dřevo nařezat, posekat, naskládat do dřevníku a ještě zamést kolem dřevníku, a to včas, než se Ljuba vrátila z natáčení Ulice. A dnes ráno jsem stačil vyvézt popelnici.
Optimista ve mně jásá: došlo ke zlomu, už nikdy žádný průšvih, všechno stíhám.
Pesimista namítá: každá série má svůj konec a ten se blíží, kamaráde.
A Nora? Ta stíhá všechno jak potřebuje.
Je totiž pejsek.
Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz