Nečasovo zdráhání je opodstatněné z několika hledisek. Především, rozpočtová federalizace je proces, který postupuje jakousi salámovou taktikou plátek po plátku a naprosto není jasné, kde je toho salámu špičička. Hrozí nebezpečí, že na věky věků amen budou rozumně hospodařící země sanovat nerozumně hospodařící země, přičemž záruky, aby se to nedělo, nejsou zřetelné a jasně stanovené.
Po svém způsobu úchvatně vysvětlil celou situaci Miroslav Kalousek, momentálně asi nejnenáviděnější muž v zemi. Na otázku iDnes, zdali TOP 09 odejde z vlády, pokud si ODS a premiér podrží negativní postoj, prohlásil, že nic takového neřekl. Pokud by ale pod koaliční smlouvou měly být všechny podpisy, pak toto ustanovení (o unijním paktu) tam bude. Připouští ovšem, že vláda může nadále působit i bez koaliční smlouvy.
Je to velmi zamotané a může existovat tucet výkladů. Vládní těsnou většinu dnes drží pohromadě jen obava z předčasných voleb, které by v současném osazenstvu sněmovny udělaly zásadní čistku.
Záleží teď na tom, zdali při kupčení s hlasy dá Miroslav Šlouf dohromady dostatečné množství poslanců, doposud pro vládu ochotných, aby změnili postoj. Museli by ovšem mít záruku, že se do obnoveného šloufizovaného parlamentu mohou vrátit. Takovou záruku jim ovšem nemůže dát nikdo, ani Miroslav Šlouf. Trik s Benešovými dekrety v parlamentních volbách má malou šanci na úspěch.
Takže vláda může i nadále dobře fungovat, byť s nožem na krku. Nůž na krku se dá snadno vydržet, pokud je třímán rukou, která se bojí tnout, aby neuřízla sebe sama.
Včera jsem vedl v Břežanech seminář Dílny o kompozici. Fotili jsme v Keltském parku a spíš to byla Keltská bažina. Ukázalo se, že jsem byl nebývale prozíravý, že jsem si koupil do svého břežanského ateliéru boty na přezutí.
Jinak bych kejchal ještě víc než aktuálně kejchám, a že, panečku, nějak kejchám!