Senátní volby jsou jiné – zde volíme konkrétní osoby a zdá se, že tento způsob voleb je asi nejblíž tomu, co si pod pojmem volba obecně představujeme. Náš ústavní pořádek na to pamatuje, a proto omezil pravomoci senátu takřka na nulu, takže z něho učinil neoblíbené politické těleso parazitního typu.
No a máme tu volby třetího typu. Principiálně v něčem připomínají volby senátní. Jsou dvoukolové a v prvním kole je široká nabídka osobností. Ovšem liší se v tom, že nad volbou v senátních volbách se snadno mávne rukou. Ve volbě prezidentské si absenci asi rozmyslí každý, kdo má aspoň nějaký vztah k věcem veřejným.
První kolo je skutečnou volbou. Dnes večer budeme v poznání o krok dál. Budeme vědět, kdo postoupil do kola druhého.
Pro mnoho z nás bude to kolo číslo dvě zase volbou menšího zla.
Nora se měla dobře, hlídala ji přes víkend Anna, o všedních dnech Věra s Pepíkem. Starali se o Noru skvěle... a včera, když nás Anna vezla z letiště a přijeli jsme do Zvole, před domem už čekalo auto a Věra s Pepíkem nám Noru předali. No a uvítal nás sníh, tedy úkaz nevídaný v zemi, odkud jsme přijeli.
Zklamu vás však, pokud čekáte nějaké podgerovské historky. Žádné kiksy nebyly a slavně slibuji, že vás barmskými krásami a zajímavostmi otravovat nebudu. A že jich panečku bylo požehnaně!