Samozřejmě, možné jsou i jiné pohledy. Ukazuje se, že nesoulad mezi Pospíšilem a Nečasem je staršího data a je bezesporu, že premiér si může vybrat do svého týmu lidi podle svého uvážení. Vyskytla se hypotéza, že třeba bude Bradáčová jmenována na Rampulovo místo a hlavní argument pro námitky pozbude smyslu.
Ale i kdyby se to nakrásně stalo, jakkoli je to velmi nepravděpodobné a naopak je velmi pravděpodobné, že vyhráli kmotři, tedy mafiáni kteří se zasloužili o doslova odpornou pověst Občanských demokratů jako politické strany u části veřejnosti, i kdyby se to tedy stalo, Nečas prokázal neuvěřitelnou politickou neprozíravost, že takovou reakci nepředvídal. Politik v jeho pozici to předvídat měl a jako odůvodnění svého kroku by si měl vymyslet méně slabomyslnou vytáčku, než že je Pospíšil nešetrný vůči státní kase. Jak jen si mohl myslet, že takový nesmysl veřejnost i jeho vlastní strana spolknou? Je to důsledek života v akváriu, kdy odezva veřejnosti není kalkulována jako cosi relevantního a záleží na tom, který miliardář zatelefonuje. Připustil to i sám Nečas svým nádherným výrokem, že na reakci veřejnosti nezáleží. Bylo by dobře ho poučit, že záleží.
Čtěte digineff.cz. Navštěvujte facebook.com /Digineff.cz
Zevrubnou informaci o omezeném focení přinesly Pirátské noviny 21. června, v jejich článku jsou odkazy i na další zdroje informací. Co k tomu dodat? Hezky poukázal František Dostál, že kdyby omezení platilo za života Josefa Sudka, nevznikly by ty úžasné světoznámé fotografie středověké stavební památky. Za sebe musím připustit, že osobní zkušenost se šikanou na mostě nemám – několikrát jsem tu byl za soumraku fotit se svou Dílnou a bylo nás tak se stativy vždycky kolem patnácti a nikdo nás neobtěžoval. Nicméně je fakt, že přituhuje a líhnou se nápady například zákazů focení novostaveb, pod záminkou, že jde o umělecké dílo a že je to porušení autorských práv.